Alzheimerova choroba je nejčastějším typem demence u osob starších 65 let. K jejím příznakům patří poruchy paměti, poškození kognitivních a intelektuálních funkcí i fyzických schopností. Nyní vědci z Kodaňské univerzity zjistili, že průběh nemoci mohou zpomalit třísloviny obsažené například v granátovém jablku, malinách či vlašských ořeších..

Po celém světě trpí Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence nejméně 55 milionů lidí. Předpokládá se, že v roce 2050 jich bude 139 milionů. U nás je asi 160 000 osob s diagnostikovaným „Alzheimerem“, ovšem po přidání pacientů, kteří ještě nemají klinické příznaky, to může být až 400 000 českých občanů.

Očekává se, že do roku 2050 se jejich počet zdvojnásobí. Choroba postihuje především osoby starší 65 let, ve věku nad 85 let trpí „Alzheimerem“ třetina populace.

Marné hledání slov i věcí

Nemoc, kterou v roce 1906 popsal německý lékař Alois Alzheimer (1864–1915), se projevuje rychlým zapomínáním, opakováním stejných otázek a ztrácením předmětů či jejich odkládáním na nesprávná místa. Dále pak ztrátou jazykových schopností v podobě obtížného hledání správných slov, mezer v řeči či používáním jednodušších slov pro vyjádření složitější myšlenky.

Postupem času se nemocní rovněž špatně orientují v prostoru, ztrácí se a nejsou schopni nalézt správnou cestu, činí nesprávná rozhodnutí, mají problémy naplánovat i jednodušší aktivity a projevují se u nich také změny chování v podobě apatie, deprese či naopak vznětlivosti.

Existují dvě formy Alzheimerovy choroby, u tak zvané familiární formy, která se objevuje už před 60. rokem života, hrají velkou roli genetické příčiny, u tak zvané sporadické formy, která tvoří 85–90 % všech případů, jsou příčiny vzniku méně jasné.

Dle odborníků se na tom podílí opotřebení tkání a poškození „úklidových mechanismů“ nervových buněk, což se projeví patologií lysozomů, dysfunkcí mitochondrií, oxidativním stresem či zánětlivými projevy.

Pokud neprobíhá správně tak zvaná mytofagie, odstraňování oslabených, nefunkčních mitochondrií, hromadí se tyto dysfunkční mitochondrie v nervových buňkách a negativně ovlivňují jejich fungování.

Hromadění amyloidního plaku

Obě formy nemoci pak vedou k hromadění amyloidu beta v mozkové tkáni. Ten vzniká rozkladem amyloidového prekurzorového proteinu. U zdravých lidí je jeho vznik v rovnováze s rozkladem. Pokud ho však tělo produkuje příliš mnoho či není dostatečně rychle rozkládán, vznikají v mozku tak zvané amyloidní plaky, zejména v hipokampu a mozkové kůře, které poškozují nervové synapse a axony, důležité mozkové struktury, jejichž narušení vede k širokému spektru neurologických projevů typických pro „Alzheimera“.

Profesor Vilhelm Bohr z Kodaňské univerzity a amerického Národního institutu stárnutí v Baltimoru zjistil společně se svými kolegy, že proces mitofagie může podpořit látka zvaná urolithin A, která vzniká působením střevní mikroflóry při trávení tříslovin zvaných ellagitanniny.

Ty jsou ve velkém obsaženy například v granátových jablcích, vlašských ořeších a malinách. Bohrův tým prováděl pokusy na laboratorních myších, kterým dlouhodobě podávali právě urolithin A. U myší díky tomu docházelo ke zlepšení schopnosti učení, paměti i čichu.

Závěry svého zkoumání tým profesora Bohra zveřejnil v odborném časopise Alzheimer ‘s & Dementia.

Zpomalí průběh, ale „Alzheimera“ nevyléčí

Odborníci se domnívají, že urolithin A ovlivňuje protein kathepsin Z, který je v mozku pacientů s „Alzheimerem“ přehnaně aktivní a podílí se na vzniku zánětů. Urolithin A potlačuje jeho produkci, což napomáhá obnově „úklidových mechanismů“ v mozku lidí postižených tímto neurodegenerativním onemocněním, a navíc pozitivně ovlivňuje odpověď imunitního systému při Alzheimerově chorobě.

Profesor Bohr k tomu nicméně říká: „Látky, jako je urolithin A, nemohou přestavovat jedinou a úplnou prevenci či lék Alzheimerovy choroby. Mohou ale podpořit organismus pacienta v boji s touto nemocí a zpomalit její postup.“.

Více se dočtete v časopise 21.století číslo 9/2024, který vyšel 15. srpna 2024.