Česká republika hledá cesty, jak snížit uhlíkové emise, k čemuž se zavázala v rámci tak zvaného Green Dealu, a to zejména z provozu benzinových a naftových motorů v dopravě. U železniční dopravy by k tomu vedle elektrizace železnic mohl přispět i provoz vlaků na vodík či baterie.

Dle závěrů nejnovější studie by mohly být tyto vlaky konkurenceschopné..

Evropská unie byla v roce 2015 třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě, hned po Číně a Spojených státech amerických. Proto si vytyčila za cíl postupné snižování emisí, do roku 2050 by měla dosáhnout komplexní uhlíkové neutrality.

I Česká republika se zavázala podílet na dosažení těchto cílů v rámci EU a hledá cesty, jak toho dosáhnout. Naše země se potýká dlouhodobě zejména s emisemi zdravotně rizikových látek do ovzduší, které vznikají při spalování uhlí v tepelných elektrárnách, průmyslové výrobě i domácnostech, a dále při provozu benzinových a naftových motorů v dopravě.

Česko musí snížit emise uhlíku

Dojít by tak mělo k postupné náhradě paliv na bází ropy za alternativní zdroje v silniční dopravě i další elektrizaci železnic a městské hromadné dopravy. A také k přesunu nákladní dopravy ze silniční na železniční, případně vodní dopravu.

Podle nejnovější studie, provedené odborníky z Ústavu jaderného výzkumu Řež a dalších institucí, by součástí řešení mohly být i vlaky s alternativními pohony, poháněné bateriemi či vodíkem. Jejich konkurenceschopnost studie potvrdila.

V jejím rámci došlo k porovnání technické a ekonomické proveditelnosti možného nasazení vlaků s alternativním pohonem na osmi českých linkách. Jednalo se převážně o dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních spojů s Německem.

Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativním pohonem výhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli autoři studie. Významně přispět by podle expertů mohly vlaky na vodík či baterie rovněž k plnění závazků Česka v oblasti bezemisních pohonů.

Alternativní paliva jako nejlepší řešení

„Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií.

Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji,“ komentoval výsledky studie Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.

Nejideálnější řešení se v jednotlivých lokalitách liší, závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i posouzení z hlediska životních prostředí, nezanedbatelnou roli pak sehrává i porovnání nákladů a přínosů jednotlivých variant.

„Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost – samozřejmě za přesně určených podmínek,“ říká k tomu ministr dopravy Martin Kupka.

Jejich využití by vedle snížení emisí mohlo přinést i stabilizaci jízdních řádů, zrychlení dopravy či zvýšení pohodlí pro cestující.