Domů     Příroda
Ekologické hnojivo z peří drůbeže vymysleli čeští vědci
Zdroj: Pixabay

V České republice jsou za rok zkonzumovány miliony kuřat, nakládání se zbytky, jako jsou pařátky, odřezky či peří, však zaostává. Peří tvoří až 8 % hmotnosti kuřete a představuje těžko upotřebitelný odpad.

To se nyní podařilo změnit vědcům z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR..

Najít upotřebení pro některé části z kuřat usmrcených na jatkách je obtížné. Zatímco pařátky lze vyvézt do Asie a odřezky zpracovat do krmiv pro domácí mazlíčky, sto tisíc tun peří ročně však nemělo až dosud téměř žádné využití.

Končilo buď ve spalovnách, nebo v kompostu, kde se ovšem rozkládalo velice dlouhou dobu. Nyní se českým vědcům podařilo vymyslet způsob, jak tento nepotřebný odpad užitečně využít jako hnojivo. Projekt financovala Technická agentura ČR.

Hnojivo z peří drůbeže pomocí hydrolýzy

Celých 80 až 90 % peří tvoří bílkovina zvaná keratin, kterou je možné rozštěpit na směs volných aminokyselin a peptidů, a to prostřednictvím procesu zvaného hydrolýza. Získané aminokyseliny je pak možné využít jako ekologické hnojivo stimulující růst rostlin.

„Jako optimální se jeví metoda takzvaného vaření v papiňáku, kterou jsme vyvinuli,“ vysvětluje Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů, hlavní řešitelka projektu.

A dále popisuje proces, na jehož konci je nažloutlý roztok plný aminokyselin: „Použije se míchaná vytápěná uzavřená nádoba umožňující pracovat za vyššího tlaku. Do ní se vloží proprané peří s vodou, a to přibližně čtyři kilogramy peří do třiceti litrů vody.

Kromě zvýšeného tlaku mezi 1,5 až 3 atmosférami při teplotě od 115 až 135 stupňů Celsia se pro nastartování reakce přidá do vodné reakční směsi pouze malé množství kyseliny citronové či jablečného odpadu pro iniciaci reakce.“ Návod na přípravu hnojiva z peří si vědci nechali patentovat.

Zdroj: Olga Šolcová

Zlepšuje růst topolů i feferonek

Hnojivo nejprve vědci testovali na malém záhonku feferonek. Stanislav Šabata, který se na vývoji hnojiva podílel, komentuje výsledky: „Ty rostliny, které byly našim hnojivem zalévané, měly asi trojnásobné množství krásných, velkých červených feferonek.“ Následně byl roztok testován i na rychle rostoucích dřevinách, konkrétně na topolech určených pro produkci biomasy.

„Stromky vyrostly za vegetační období o pětinu více než ty neošetřené biostimulantem z peří a tloušťka kmínků v jednom metru byla o polovinu větší, což potvrzuje významný vliv postřiku na růst rostlin,“ uvádí Jan Weger z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Hnojivo z peří se jeví výhodným jak z hlediska životního prostředí, tak i ekonomického hlediska. Zdá se ale, že tím jeho výhody nekončí. V navazujícím projektu totiž věci testovali, zda by se nedalo využít i k odstraňování těžkých kovů z půdy.

Nyní se k tomu používá kyselina, která škodí životnímu prostředí, a tak má být její používání brzy zakázáno. „Počáteční testy potvrdily, že hydrolyzát z peří je při odstraňování manganu, zinku a železa ze zemin několikanásobně účinnější, a navíc odstraňuje i arzen, což je unikátní.

Také jsme zjistili, že má významný vliv na půdní bakterie, jejichž množství se v průběhu pěti dnů navýšilo v centimetru krychlovém o tři řády,“ komentuje možnosti dalšího využití biostimulantu z peří Šolcová.

Štítky:
Související články
Žraloci obývají planetu Zemi dlouhých 250 milionů let. V průběhu této doby zastávaly různé druhy žraloků širokou škálu funkcí v mořském ekosystému, od vrcholových predátorů po transportéry živin. Dnes patří moderní žraloci k nejohroženějším obyvatelům moří a oceánů, nejnovější výzkum navíc odhalil, že i jejich funkční rozmanitost je dnes na svém minimu. Ekologické role jednotlivých […]
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato schopnost přisuzována pouze dvěma druhům zvířat – delfínům a papouškům. Největší žijící suchozemští savci „nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale také rozeznávají a […]
Koně sehráli důležitou roli v historii lidstva, umožnili lidem cesty na dlouhé vzdálenosti, převoz těžkých břemen i obsluhu strojů. Díky koním se mohli rychle stěhovat z místa na místo i bojovat z jejich hřbetů. Dřívější zkoumání umístily počátky domestikace těchto ušlechtilých zvířat do doby 3300 až 3000 př.n.l. Nejnovější analýzy ji však posouvají do roku […]
Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů. Chování vombatů nyní prošetřil ekolog […]
Docent Roman Pavela z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., a náš stálý spolupracovník, byl kalifornskou společností ScholarGPS zařazen do mezinárodního seznamu vysoce hodnocených vědců. Data ScholarGPS jsou založena na celoživotní nebo předchozí pětileté aktivitě dané osobnosti, s přihlédnutím ke kvalitě publikací a citacím, bez autocitací. Roman Pavela tak patří mezi 0,05 % nejlepších vědců na […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz