Domů     Příroda
Kdy se velryby přesunuly do moře a ztratily nohy?
Martin Macourek 29.2.2024

Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature.

Všech 90 druhů dnes žijících velryb jsou savci a sám Darwin se domníval, že se velryby vyvinuly ze suchozemských savců. Za tuto myšlenku byl však zesměšňován a ze svých pozdějších prací ji odstranil. Nebyl však daleko od pravdy.

V případě velryb fungovala evoluce opačně. Neopustily moře a existuje pro to spousta důkazů.

V egyptské Sahaře se nachází Wádí al-Hitán neboli Údolí velryb, oblast o rozloze asi 200 km2 pokrytá nebývalým množstvím zkamenělin starých téměř 40 milionů let. Právě zde byly objeveny první velrybí pozůstatky, po nichž následovaly tisíce dalších – některé v tak dobrém stavu, že lze identifikovat i obsah jejich žaludků.

Je zřejmé, že před 40 miliony let bylo Údolí velryb ještě pokryto vodou: v té době bylo dnešní Středozemní moře součástí oceánu Tethys, který se rozkládal od Evropy až po Indii. Právě v tomto oceánu žily velryby.

První velryba nebyla nalezena v Údolí velryb, ale v Pákistánu. V 50 milionů let starém nálezu nazvaném Pakicetus byla nalezena kost v uchu, která je nezbytná pro slyšení pod vodou a je jedinečná pro velryby a delfíny.

Pakicetus měl zároveň nohy s malými kopýtky. Toto zvíře umělo plavat a bylo náruživým lovcem ryb. Pakicetus byl možná předkem velryb, které se jednoho dne rozhodly, že už nikdy nevylezou z vody. To však není jediný důkaz, že velryby jsou potomky kopytníků, protože podobně jako krávy, mají několik žaludků, které jim usnadňují trávení.

Jejich DNA naznačuje, že nejbližšími příbuznými velryb jsou hroši, přičemž oba pocházejí ze zvířete, které žilo 5 milionů let před Pakicetem.

Jak tato zvířata přišla o nohy? Odpověď na tuto otázku možná nalezneme v Údolí velryb, kde byl objeven 40 milionů let starý nález, který mohl být mezistupněm mezi chodící velrybou a ploutvonožcem. Jednalo se o bazilosaura, který byl dlouho považován za plaza (jak naznačuje jeho jméno, které v překladu znamená král ještěrů).

Jeho zuby však jasně ukazují, že šlo o savce: vrcholového predátora, který mohl dorůstat délky až 20 metrů a vážit až 6 tun. Jeho zadní končetiny byly menší než lidská ruka. Nedalo se po nich chodit. Během milionů let se končetiny velryb vyvinuly tak, aby jim pomáhaly plavat a potápět se pod vodou.

Pouze pánev dnešních exemplářů nám připomíná, že kdysi chodili po nohou: pohybují se nahoru a dolů jako suchozemci.

Velryba také vykonává cvalový pohyb, ale pod vodou. Velryby se orientují pomocí echolokace a v rámci evoluce některým z nich narostly místo zubů kostice. Na druhou stranu existují druhy, například kosatky, které zuby stále mají.

Všechny však mají jedno společné, už dávno přišly o nohy a jejich současným domovem se stalo moře.

Fascinující výzkum sledující vývoj největších savců bude k vidění v premiéře 29.2.2024 ve 20:00 v dokumentu Tajemné údolí velryb v Egyptě.

Trailer: https://youtu.be/qWav2nOXe9w

Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz