Japonská robotická sonda SLIM v pátek úspěšně přistála na Měsíci. Nepochybný úspěch kazí fakt, že solární panely sondy nevyrábějí energii, takže její životnost bude zřejmě omezena jen na několik hodin..

Japonská vesmírná agentura JAXA oznámila, že solární panely sondy nefungují, nicméně s ní bylo navázáno spojení. Prioritou je proto rychlý sběr dat z Měsíce.

Pro JAXA, která v současnosti ve vesmíru provozuje řadu robotických vědeckých misí, to byl první pokus o přistání na některém z měsíců či planet ve Sluneční soustavě. Sonda Smart Lander for Investigating Moon neboli SLIM měla demonstrovat přesné přistání, a to v rozměrech jednoho fotbalového hřiště a nikoliv v nejistotě několika kilometrů, jak je tomu u jiných přistávacích modulů. Zda se to podařilo, je zatím předmětem analýz.

Vzhledem k tomu, že na Měsíci nejsou žádné globální družice pro určování polohy ani rádiové majáky, musí sondy samy zjistit, kde přesně se nacházejí. Radarové signály informovaly SLIM o tom, jak vysoko se nachází a jak rychle se pohybuje.

Kamera pořizující snímky krajiny pomohla sondě určit její polohu tím, že porovnala vzor kráterů, které viděla, s mapami uloženými v její paměti.

Podobné systémy používané ve vesmíru mají své limity, protože používají speciální počítačové čipy, které jsou odolné proti silnému kosmickému záření. Takové čipy jsou však obvykle o jednu až dvě generace pozadu za čipy nejvyšší třídy a mají jen asi setinu jejich výpočetního výkonu.

JAXA proto vyvinula algoritmy pro zpracování obrazu, které mohou na pomalejších vesmírných čipech pracovat rychle. Snímky umožnily sondě SLIM vyhnout se nebezpečným skalám a dalším překážkám během konečného přiblížení.

Tato technologie by mohla být užitečná i pro mise v rámci programu NASA Artemis. Japonsko, stejně jako Česká republika, je partnerem tohoto programu, který v příštích letech vyšle astronauty zpět na Měsíc.

Podle posledních vyjádření JAXA je možné, že panely byly pouze namířeny špatným směrem a mohly by vyrábět energii později, až Slunce bude svítit pod jiným úhlem. Bez funkčních solárních panelů pracuje sonda na baterie. Aby se šetřila energie, byly na palubě sondy vypnuty ohřívače.

Těsně před přistáním se také podařilo z modulu vyslat dva malé rovery. Obě vozítka nazvaná Lunar Excursion Vehicle 1 a Lunar Excursion Vehicle 2, byla poněkud netradiční. Jedno používalo skákací mechanismus a neslo teploměr, monitor radiace a přístroj pro měření sklonu a nadmořské výšky.

Druhé vozítko bylo kulovité, velké asi jako baseballový míček a vážilo půl kilogramu. Jeho dvě poloviny se měly od sebe odtrhnout a umožnit roveru plazit se po povrchu několik hodin, dokud mu vydrží jeho baterie. Na vývoji roverů participovala i společnost vyrábějící hračky.