Na západ od nás megawatty, do budoucna dokonce gigawatty, a Česká republika se stále pohybuje pouze v řádech kilowatt. Převrátit tento deficit chce ambiciózní projekt, v jehož čele stojí VŠCHT. .
Česká republika má znalosti a technologie, aby byla lepší, přesto výkon aktuálně instalovaných kapacit zařízení pro efektivní konverzi (například přeměna elektřiny do paliv) a využití obnovitelné energie v širokém spektru oblastí ekonomiky je tristní.
Změnit tuto nelichotivou bilanci je ambicí projektu špičkového výzkumu „Konverze a skladování energie“, který čerstvě získal čtyřletou podporu ve výši 489 milionů korun.
Znalosti ano, zkušenosti ne
Praktické zkušenosti s využíváním energie z bezemisních zdrojů nejsou v ČR velké. Znalostní základna přitom roztříštěná je. „My jsme sestavili tým, jehož členy jsou nejen nejlepší odborníci na ukládání energie, na vodíkové technologie a využití světelného záření, ale také inženýři a architekti, kteří budou umět navržené systémy integrovat do urbanistických celků.
Cílem projektu je uvedení nových technologií do praktického života,“ vysvětluje profesor Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, koordinátor celé skupiny.
Veřejná správa i komerční sektor budou muset v následujících letech velmi rychle zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a využít ji jak pro zásobování elektrickou energií, tak ke snížení emisní stopy chemických, metalurgických a dalších výrob. Bouzkův výzkum by jim k tomu měl poskytnout kompletní know-how.
Šest záměrů a projektů
Vědci budou v následujících čtyřech letech realizovat celkem šest výzkumných záměrů, které již samy o sobě, ale zejména pak ve vzájemném propojení, představují originální řešení v oblasti pochopení a optimalizaci realizace chemických procesů, jež jsou základem přeměny a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů, a jejich integrace do elektrické distribuční sítě.
Tento technologický průlom umožní rozšíření kapacit instalovaných zdrojů obnovitelné energie, zvýšení účinnosti uchovávání energie jimi produkovaných a jejího dalšího využití v energetice či jiných odvětvích průmyslu.
„Což zásadním způsobem usnadní dekarbonizaci a restrukturalizaci ekonomiky ČR,“ upozorňuje profesor Bouzek.
Díky unikátnímu zapojení odborníků na inženýrství, zvětšení měřítka do průmyslových rozměrů a urbanistiku do všech rovin výzkumu bude možné efektivně vyhodnocovat, který z nových směrů má potenciál pro praktické využití a který je vhodné rychle opustit.
V rámci VŠCHT se na řešení projektu podílí kromě profesora Karla Bouzka také výzkumné týmy vedené profesorem Petrem Slavíčkem, Davidem Sedmidubským, a Jurajem Koskem.
Společně s lidmi z VŠCHT Praha budou tvořit expertní platformu také vědci z Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Vysokého učení technického v Brně.
Finanční podporu čerpá projekt z výzvy Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský.
Čím konkrétně se bude nová skupina zabývat?
vývojem baterií a superkondenzátorů
přeměnou obnovitelné elektrické energie na nová paliva a platformové chemikálie
konverzí sluneční energie na energeticky bohaté sloučeniny, jako jsou vodík, metanol nebo uhlovodíky
molekulárním designem pro konverzi a ukládání energie
inženýrstvím systémů ukládání a přeměny energie
energií pro budovy, města a obce.
