Titanosauři byli vývojově pokročilí sauropodní dinosauři, kteří se hojně vyskytovali na všech kontinentech, mnoho jejich kosterních nálezů pochází z Indie. Právě tam letos objevili vědci téměř stovku hnízd, obsahujících zkamenělá titanosauří vejce. Jedná se o unikátní nález, který nemá obdoby….
Začátkem letošního roku informovali vědci o objevu titanosauřích hnízd v údolí Narmada ve střední Indii. Během terénních výzkumů, které zde proběhly mezi roky 2017 až 2020, bylo nalezeno 92 hnízdišť s celkem 256 vejci.
Jejich pozdější zkoumání odhalilo, že se jednalo o šest různých druhů vajec. Hlavní autor studie informující o nálezech titanosauřích vajec, Harsha Dhiman, výzkumník na Katedře geologie na univerzitě v Dillí, k tomu říká:
„V současné době jsou známy pouze tři druhy titanosaurů, kteří obývali Indii, tento nález však dokazuje, že zde muselo žít více druhů.“.
Obři mezi dinosaury
Fosilie titanosaurů byly nalezeny na všech kontinentech, včetně Antarktidy. Jednalo se o čtyřnohé dlouhokrké býložravce s dlouhým ocasem. První zástupci se objevili již v období střední jury, asi před 168 miliony let, poslední se naopak dožili až úplného konce druhohor před 66 miliony let, a patřili tak k posledním žijícím neptačím dinosaurům.
Největším z nich byl zřejmě Argentinosaurus, jehož rozměry je kvůli nekompletním fosiliím těžké odhadnout, ale má se za to, že měřil 37 až 40 metrů a vážil 99 až 110 tun. Oproti tomu v Indii žijící Bruhathkayosaurus, poprvé popsaný v roce 1987, který žil před 70 miliony lety, vážil asi 80 tun a na délku měřil 35 metrů.
Nálezy hnízd a vajec umožnily vědcům nahlédnout do rozmnožovacích návyků těchto obřích dinosaurů. Skutečnost, že se na jediném místě nalezlo mnoho hnízd, svědčí o koloniálním hnízdění. Vejce měřila v průměru 15 cm.
„Vypadá to, že titanosauři přijali strategii kladení velkých snůšek asi 30 nebo 40 malých vajec,“ říká k tomu Paul Barret, paleobiolog z Přírodopisného muzea v Londýně. A dodává: „Protože titanosauři byli příliš velcí na to, aby mohli sedět na vejcích, s největší pravděpodobností je přikryli vegetací nebo půdou, aby jim umožnili inkubaci.“.
Jako želvy a krokodýli
Po snůšce se tedy dinosauří samice chovaly stejně jako dnešní želvy či krokodýli, inkubaci vajec pak umožnilo sluneční záření a geotermální teplo. Někteří titanosauři kladli vejce v blízkosti vodních zdrojů, protože tam bylo snadné je zahrabat do měkkých vodních sedimentů.
„Náš výzkum odhalil přítomnost rozsáhlé líhně titanosauřích sauropodních dinosaurů ve střední Indii a nabízí nové poznatky o podmínkách uchování hnízd a reprodukčních strategiích těchto dinosaurů těsně před jejich vyhynutím,“ říká Harsha Dhiman z univerzity v Dillí.
Výzkumníci si nejsou jisti, zda bylo místo v údolí Narmada, kde došlo k nálezu téměř stovky dinosauřích hnízd, skutečně hnízdištěm, které hostilo mnoho titanosauřích vajec v průběhu relativně úzkého geologického období, nebo zda byla hnízda v této oblasti zakládána desítky, stovky nebo mnoho tisíc let od sebe.
Každopádně jejich nález je pravděpodobně jen špičkou ledovce, mnoho dalších zřejmě zůstane navždy neobjevených, skrytých ve skalách, přikrytých půdou či vegetací. Proto je tento nález tak cenný.