Domů     Historie
10 překvapujících faktů o Tádž Mahalu
Martin Macourek 5.7.2023

Tádž Mahal, architektonický klenot a pro mnohé symbol Indie, je považován za jeden ze sedmi novodobých divů světa. Postaven byl v první polovině 17. století jako mauzoleum pro milovanou a předčasně zesnulou ženu mughalského vládce Šáhdžahána.

Co stojí za tímto mohutným památníkem, který fascinuje svojí dokonalostí a symbolikou věčné lásky?

Odpovědi nejen na tyto otázky vám přinese dokument Velkolepé stavby dávnověku: Tádž Mahal, který odvysílá stanice Viasat History 4. července ve 21:00..

Ale ještě předtím vám přinášíme deset fascinujících faktů o této velkolepé stavbě.

1 Dokonalost jen na vlastní oči

Tádž Mahal působí dokonale jako monumentální celek, ale pravdou je, že se ve skutečnosti skládá ze střípků těch nejjemnějších detailů působících na návštěvníka až při vstupu do jeho útrob. Jako by dávní architekti předvídali budoucnost, protože dokonalost tohoto nádherného pomníku lze vnímat pouze osobně.

Chytré optické triky nedokáže zachytit žádný objektiv, jen vaše oko, a tak spatříte vertikální minarety, které se ve skutečnosti naklánějí a nebo třeba zvětšující se a zmenšující se kopuli dle úhlu pohledu.

Současně se i v souvislosti s denní dobou a polohou slunce na obloze mění barva stavby.

2 Kopule jako samonosná konstrukce

U kopule ještě zůstaneme. Právě tento prvek dělá z pomníku až nadpozemskou stavbu. Vzhledem k tomu, že se jedná o samonosnou konstrukci z kamenů, její vznik byl pro stavitele velice složitý. Dělníci museli skládat kameny postupně v prstencích po jednotlivých vrstvách nad sebe.

Vše spojovali jen maltou, načež celou konstrukci bez jakékoliv výztuhy podepírá jen silné obvodové zdivo pod ní. Ještě dodáme, že kopule je vysoká 25 metrů a široká necelých 18 metrů.

3 Abstrakce ráje

Pomník vznikl jako symbol věčné lásky k milované ženě, jejíž tělo je samozřejmě stále uvnitř uloženo, ale také jako abstrakce ráje podle Posledního soudu v Koránu. Ten symbolizuje především část zahrady lemované řadami andělů a božím trůnem a také čtyři závlahové kanály, které představují čtyři řeky ráje.

4 Oba kenotafy jsou prázdné

V Tádž Mahalu spočívají ostatky Šáhdžahána i jeho ženy Mumtaz Mahal. Málokdo však tuší, že leží v neoznačených hrobech pod místností s kenotafy, tedy symbolickými náhrobky, vyrobenými na počest zesnulých.

Kenotafy lemují krásné květinové motivy, mramorové mřížky a kaligrafické verše z Koránu. Islám totiž zakazuje zdobení hrobů.

5 Tádž Mahal v replikách

Po celém světě existuje více než deset replik památníku. Žádná z nich není však tak úchvatná a symetrická jako originál. A víte, že podle pověstí chtěl Šáhdžahána po bílém Tádž Mahalu postavit jeho věrnou kopii i v černé barvě?

6 Pravidelná bahenní lázeň fasády

Severní část Indie, kde se Tádž Mahal nachází, je neblaze proslulou oblastí s vysokým znečištěním. Tato skutečnost se negativně projevuje i na fasádě budovy, která postupně žloutne. Památník proto pravidelně prochází jakousi očistnou kůrou, která mu na čas navrací bílý lesk.

Celý proces je velice překvapivý, protože se na celou budovu nanese bahno, které vstřebá nečistoty a během schnutí opadává.

7 Tisíc sloních sil

Postavit Tádž Mahal byla v době jeho vzniku výzva. Primitivní stavební technologie vyžadovaly především lidskou a také zvířecí sílu. Proto se na jeho vybudování podílelo více než 20 tisíc dělníků a asi tisícovka slonů. Stavební materiál byl dovážen dokonce i ze Srí Lanky nebo Tibetu.

8 Fascinující základy stavby

U stavby monumentálního pomníku ještě zůstaneme. Vzhledem k jeho poloze u řeky Jamuny a velmi měkké půdě museli dělníci kopat opravdu hluboko, aby bylo možné položit základy. Dostali se až k hranici spodní vody.

Gigantickou jámu pak zasypali kameny a maltou a na tento základ postavili kamenné sloupy spojené mohutnými oblouky. Vznikl tak jakýsi podstavec pro budovu, která je i v současnosti chráněna před proudem nevyzpytatelné řeky.

9 Stavba Tádž Mahalu by dnes vyšla na miliardu dolarů

Tádž Mahal byl kompletně dokončen v roce 1653. Tehdy byla jeho hodnota vyčíslena na 32 milionů indických rupií, to by dnes představovalo asi 70 miliard rupií, což je zhruba jedna miliarda dolarů. Není divu, pomník hojně zdobí 40 druhů drahokamů a polodrahokamů. .

10 Pod tíhou turistů

Islámský pomník v převážně hinduistické Indii navštíví ročně okolo 10 miliónů turistů. To je průměrně 833 tisíc lidí měsíčně, 192 tisíc týdně a skoro 30 tisíc denně. Neuvěřitelné.

Poznejte Tádž Mahal ještě více. Sledujte dokument Velkolepé stavby dávnověku: Tádž Mahal věnovaný tomuto fascinujícímu mauzoleu, který uvidíte v premiéře na Viasat History 4. července od 21 hodin. .

Trailer: https://youtu.be/nSGIo77evs0

Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz