Astronomové objevili v Mléčné dráze prazvláštní struktury, které jsou dlouhé až deset světelných let. Tato vlákna směřují od středu Galaxie podobně jako paprsky v loukoťovém kole.

Zhruba před čtyřiceti lety astronom ze Severozápadní univerzity v Evanstonu v Illinois Farhad Yusef-Zadeh objevil v datech shromážděných teleskopem Very Large Array v Novém Mexiku vertikální vlákna obklopující černou díru v jádru naší Galaxii Sagittarius A*.

Tyto struktury visí kolmo k rovině disku Mléčné dráhy a měří shora dolů až 150 světelných let.

Nyní badatelé objevili kratší vlákna, u kterých je zajímavé především to, že všechna horizontálně vedou k černé díře Sagittarius A*. Trochu přitom připomínají podobu Morseovy abecedy. Snímky těchto vláken pořídil radioteleskop MeerKAT v Severním Kapsku v Jihoafrické republice.

Co vytvořilo vertikální paprskovité struktury, zatím není jasné, ale studie zjistily, že mají silná magnetická pole a vyzařují rádiové vlny, protože urychlují částice kosmického záření na hranici rychlosti světla.

Podle Yusefa-Zadeha byli vědci – včetně jeho samotného – tak zaneprázdněni zápasem s povahou dříve nalezených obřích vertikálních vláken, že existence kratších, horizontálních paprsků, které vedou zpět do středu Mléčné dráhy, zůstala téměř nepovšimnuta.

Farhad Yusef-Zadeh se domnívá, že za vznikem těchto kratších vláken stojí výron materiálu z okolí černé díry, který asi před 6 miliony let narazil do okolních hvězd a plynných mračen. Následně vytvořil pruhy horkého plazmatu, které směřují zpět k černé díře. Tento efekt připomíná rozfoukávání kapek barvy po plátně pomocí fénu.

Astronomové doufají, že studiem kosmických vláken lépe porozumí rotaci centrální černé díry Mléčné dráhy a akrečnímu disku vnikajícího materiálu, který kolem ní víří.

FOTO: Farhad Yusef-Zadeh