Domů     Příroda
Psi žijící v okolí černobylské elektrárny mají genetické odlišnosti
Martin Janda 5.3.2023

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl letos uplyne 37 let. Taková doba už dává vědcům nahlédnout, jaké dlouhodobé účinky měl výbuch zdejšího čtvrtého reaktoru, který do okolí vyvrhl tuny radioaktivního materiálu..

K explozi došlo v noci na 26. dubna 1986. Těžkopádná sovětská mašinérie se snažila katastrofu nejdříve utajit a poté bagatelizovat, následky však byly neoddiskutovatelné. Nakonec se odhodlala k evakuaci města Pripjať, kde žili pracovníci elektrárny se svými rodinami.

Kruh, odkud byli lidé odváženi, se postupem času rozšiřoval a na místě mimo jiné zůstaly stovky opuštěných psů.

Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia. Radioaktivní jód -131, který nejvíce zasahuje štítnou žlázu. Jeho poločas rozpadu je jen osm dní, ale i tak stihl napáchat škody víc než dost.

Vědci po explozi zaznamenali řadu případů defektních plodů, a to u lidí, psů, ovcí, skotu či jiných zvířat. Postupem času však radioaktivita v oblasti klesla a vracel se do ní život. Zdivočelí psi zde přitom byli doma od samého počátku.

Při první genetické analýze těchto zvířat vědci zjistili, že psi žijící v průmyslové oblasti elektrárny se geneticky liší od psů žijících jinde. Přestože tým dokázal rozlišit jednotlivé populace psů, vědci neoznačili radiaci za příčinu jakýchkoli genetických rozdílů.

Výzkum proběhl pod vedením evolučního ekologa z Jihokarolínské univerzity Timothyho Mousseaua, který podle svých slov návštěvy v areálu elektrárny už ani nepočítá. Mousseau a jeho tým zde odebíral psům vzorky krve pro analýzu DNA, což vědcům umožnilo zmapovat složitou rodinnou strukturu psů.

„Víme, kdo je s kým příbuzný,“ podotýká genetička z Národního ústavu pro výzkum lidského genomu Elaine Ostrander. Psí smečky přitom podle ní nejsou jen směsicí divokých psů. „V areálu elektrárny žijí a regulérní psí rodiny,“ popisuje.

Psi v uzavřené zóně mají společné předky s německými ovčáky a dalšími pasteveckými plemeny. A přestože práce vědců odhalila, že psi v oblasti elektrárny mají jinou genetickou mapu než psi v patnáct kilometrů vzdáleném městě Černobyl, tým zatím neví, zda tyto rozdíly způsobila radiace, nebo ne.

Psi se mohou geneticky lišit jednoduše proto, že žijí v relativně izolované oblasti. Tým proto nyní zkoumá, jak a zda vůbec se poškození způsobené radiací hromadí v genomech psů.

Související články
Příroda 15.1.2026
Český svaz ochránců přírody (ČSOP), jeden z největších a nejstarších ochranářských spolků u nás, věnuje každý rok vždy nějaké zajímavé skupině rostlin či živočichů. Na dané téma připraví putovní výstavu, přednášky, vycházky, semináře či soutěže. Pro rok 2026 vybral hořce a hořečky. Hořce patří k oblíbeným a všeobecně známým rostlinám. Zatímco v horách se s nimi lze setkat ještě relativně […]
Příroda 12.1.2026
Stromy jsou obrovskými zásobárnami uhlíku. Za svůj život pohltí značné množství oxidu uhličitého. Ovšem při požárech, vypalování nebo při rozkladu se tento skleníkový plyn uvolňuje zpátky do ovzduší. Vědci aktuálně přišli s návrhem uvažovat o ukládání uhlíku ve dřevě stromů do oceánu. Na článku, který byl zveřejněn v časopisu Climate Action, partnerském periodiku časopisu Nature, […]
Příroda 11.1.2026
Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že někteří vskutku výjimeční psi se dokážou naučit význam slov pouhým nasloucháním lidské konverzaci, aniž by přitom byli přímo oslovováni nebo trénováni. Jde o schopnost, kterou si věda dosud spojovala téměř výhradně s lidskými dětmi v raném věku. Výzkum vedl mezinárodní tým behaviorálních vědců z Vídně a Budapešti […]
Příroda 8.1.2026
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin. Doplnění […]
Lední medvěd je spolu s medvědem kodiakem největší suchozemskou šelmou. Až relativně daleko za nimi zůstává král mezi kočkovitými šelmami, jímž není, jak by možná někoho napadlo, lev, ale tygr ussurijský. Potkat polárního chlupáče v jeho přirozeném prostředí příliš zblízka jistě nikdo netouží. Byla by ovšem chyba tyhle bezesporu zdatné a houževnaté lovce vnímat jen […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz