Domů     Příroda
Psi žijící v okolí černobylské elektrárny mají genetické odlišnosti
Martin Janda 5.3.2023

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl letos uplyne 37 let. Taková doba už dává vědcům nahlédnout, jaké dlouhodobé účinky měl výbuch zdejšího čtvrtého reaktoru, který do okolí vyvrhl tuny radioaktivního materiálu..

K explozi došlo v noci na 26. dubna 1986. Těžkopádná sovětská mašinérie se snažila katastrofu nejdříve utajit a poté bagatelizovat, následky však byly neoddiskutovatelné. Nakonec se odhodlala k evakuaci města Pripjať, kde žili pracovníci elektrárny se svými rodinami.

Kruh, odkud byli lidé odváženi, se postupem času rozšiřoval a na místě mimo jiné zůstaly stovky opuštěných psů.

Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia. Radioaktivní jód -131, který nejvíce zasahuje štítnou žlázu. Jeho poločas rozpadu je jen osm dní, ale i tak stihl napáchat škody víc než dost.

Vědci po explozi zaznamenali řadu případů defektních plodů, a to u lidí, psů, ovcí, skotu či jiných zvířat. Postupem času však radioaktivita v oblasti klesla a vracel se do ní život. Zdivočelí psi zde přitom byli doma od samého počátku.

Při první genetické analýze těchto zvířat vědci zjistili, že psi žijící v průmyslové oblasti elektrárny se geneticky liší od psů žijících jinde. Přestože tým dokázal rozlišit jednotlivé populace psů, vědci neoznačili radiaci za příčinu jakýchkoli genetických rozdílů.

Výzkum proběhl pod vedením evolučního ekologa z Jihokarolínské univerzity Timothyho Mousseaua, který podle svých slov návštěvy v areálu elektrárny už ani nepočítá. Mousseau a jeho tým zde odebíral psům vzorky krve pro analýzu DNA, což vědcům umožnilo zmapovat složitou rodinnou strukturu psů.

„Víme, kdo je s kým příbuzný,“ podotýká genetička z Národního ústavu pro výzkum lidského genomu Elaine Ostrander. Psí smečky přitom podle ní nejsou jen směsicí divokých psů. „V areálu elektrárny žijí a regulérní psí rodiny,“ popisuje.

Psi v uzavřené zóně mají společné předky s německými ovčáky a dalšími pasteveckými plemeny. A přestože práce vědců odhalila, že psi v oblasti elektrárny mají jinou genetickou mapu než psi v patnáct kilometrů vzdáleném městě Černobyl, tým zatím neví, zda tyto rozdíly způsobila radiace, nebo ne.

Psi se mohou geneticky lišit jednoduše proto, že žijí v relativně izolované oblasti. Tým proto nyní zkoumá, jak a zda vůbec se poškození způsobené radiací hromadí v genomech psů.

Související články
Příroda 22.11.2025
V odlehlých končinách západní Kanady se odehrála scéna, kterou by ještě nedávno považovali biologové za nemožnou. Výzkumný tým pracující na území národa Heiltsuk položil na mořské dno pasti na invazivního kraba pobřežního. Nástrahy byly přivázány k bójím, které nikdy nevyplouvaly nad hladinu, takže k nim suchozemští predátoři neměli mít žádný přístup. Jenže, pak se objevila […]
Objevy Příroda 20.11.2025
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature vědci ukazují, že tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) […]
Objevy Příroda 20.11.2025
Český výzkum opět ukázal, že ve světě potravinářské a zemědělské vědy má co nabídnout. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC) vyvinul revoluční metodu, která dokáže během několika minut přesně zjistit, jaké alkaloidy mák obsahuje – a to z pouhých 5 miligramů rostlinného materiálu. Na pozoruhodném výsledku se podíleli […]
Příroda Zajímavosti 19.11.2025
Hurikán je v plné síle. Je rozhodně lepší se mu vyhnout. Tuhle taktiku ale nevyznává drobný letec z ostrova u severní Afriky. Ten si bouři “stopne” a sveze se s ní i tisíce kilometrů až k americkým břehům. Dobře se nažere a pak se zase na křídlech hurikánu vrátí domů. Tropické cyklony považuje téměř každý […]
Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad. Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz