Domů     Příroda
Psi žijící v okolí černobylské elektrárny mají genetické odlišnosti
Martin Janda 5.3.2023

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl letos uplyne 37 let. Taková doba už dává vědcům nahlédnout, jaké dlouhodobé účinky měl výbuch zdejšího čtvrtého reaktoru, který do okolí vyvrhl tuny radioaktivního materiálu..

K explozi došlo v noci na 26. dubna 1986. Těžkopádná sovětská mašinérie se snažila katastrofu nejdříve utajit a poté bagatelizovat, následky však byly neoddiskutovatelné. Nakonec se odhodlala k evakuaci města Pripjať, kde žili pracovníci elektrárny se svými rodinami.

Kruh, odkud byli lidé odváženi, se postupem času rozšiřoval a na místě mimo jiné zůstaly stovky opuštěných psů.

Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia. Radioaktivní jód -131, který nejvíce zasahuje štítnou žlázu. Jeho poločas rozpadu je jen osm dní, ale i tak stihl napáchat škody víc než dost.

Vědci po explozi zaznamenali řadu případů defektních plodů, a to u lidí, psů, ovcí, skotu či jiných zvířat. Postupem času však radioaktivita v oblasti klesla a vracel se do ní život. Zdivočelí psi zde přitom byli doma od samého počátku.

Při první genetické analýze těchto zvířat vědci zjistili, že psi žijící v průmyslové oblasti elektrárny se geneticky liší od psů žijících jinde. Přestože tým dokázal rozlišit jednotlivé populace psů, vědci neoznačili radiaci za příčinu jakýchkoli genetických rozdílů.

Výzkum proběhl pod vedením evolučního ekologa z Jihokarolínské univerzity Timothyho Mousseaua, který podle svých slov návštěvy v areálu elektrárny už ani nepočítá. Mousseau a jeho tým zde odebíral psům vzorky krve pro analýzu DNA, což vědcům umožnilo zmapovat složitou rodinnou strukturu psů.

„Víme, kdo je s kým příbuzný,“ podotýká genetička z Národního ústavu pro výzkum lidského genomu Elaine Ostrander. Psí smečky přitom podle ní nejsou jen směsicí divokých psů. „V areálu elektrárny žijí a regulérní psí rodiny,“ popisuje.

Psi v uzavřené zóně mají společné předky s německými ovčáky a dalšími pasteveckými plemeny. A přestože práce vědců odhalila, že psi v oblasti elektrárny mají jinou genetickou mapu než psi v patnáct kilometrů vzdáleném městě Černobyl, tým zatím neví, zda tyto rozdíly způsobila radiace, nebo ne.

Psi se mohou geneticky lišit jednoduše proto, že žijí v relativně izolované oblasti. Tým proto nyní zkoumá, jak a zda vůbec se poškození způsobené radiací hromadí v genomech psů.

Související články
Archeologové díky technologii laserového skenování LiDAR nahlédli pod hustý příkrov stromoví amazonského deštného pralesa, aby pod ním objevili stovky starověkých obrazců vytvořených na zemském povrchu složitou a záhadnou společností, která území obývala před více než dvěma tisíciletími. Tato starověká civilizace zvaná Aquiry vznikla před 2 500 lety v dnešní Brazílii. Před rozpadem mohla mít, na […]
Asi 4,5 metru dlouhý had, trpící zhoubným nádorem v čelisti, podstoupil jako první na světě elektrochemoterapii, průkopnickou a život zachraňující léčbu rakoviny, která se běžně používá u lidí. Ze zákroku se dobře zotavuje a neprojevuje známky návratu rakoviny. Padesát kilogramů vážící krajtě mřížkované (Python reticulatus), žijící v zoo v anglickém Chesteru a pojmenované po slavné […]
Objevy Příroda 27.8.2026
To, co bylo dlouho považováno za genetický „šum“, se ukazuje jako významná součást regulační sítě na úrovni buňky i celého organismu. Tvrdí to mový přehledový článek vědců z MBÚ AV ČR, který se věnuje tzv. dlouhým nekódujícím RNA. To, co biologové po desetiletí označovali za „nekódující RNA“, nemusí být ve skutečnosti tak nekódující, jak se […]
Dlouhokrcí kopytníci jsou ikonickými živočichy afrických savan. Dělí se na čtyři druhy, známá žirafa Rothschildova však samostatný druh nepředstavuje. Do roku 2016 byla vnímána jako poddruh, po genetickém testování však vědci přišli s tím, že jde pouze o ekotyp žirafy núbijské, jež je poddruhem žirafy severní. Každopádně jsou tito živočichové řazeni mezi kriticky ohrožené, přímo […]
Lidé se v zimě choulí do šál, přikrývají se dekami a ven nevycházejí bez teplých bund. Zvířata tuto možnost nemají, a tak si vyvinula různé strategie, jak se s chladem vyrovnat, včetně například zmenšování svých těl. Rejsci si však na rozdíl od nich své čenichy na zimu zvětšují. Proč? Vědci již dříve zjistili, že někteří […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz