Domů     Příroda
Psi žijící v okolí černobylské elektrárny mají genetické odlišnosti
Martin Janda 5.3.2023

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl letos uplyne 37 let. Taková doba už dává vědcům nahlédnout, jaké dlouhodobé účinky měl výbuch zdejšího čtvrtého reaktoru, který do okolí vyvrhl tuny radioaktivního materiálu..

K explozi došlo v noci na 26. dubna 1986. Těžkopádná sovětská mašinérie se snažila katastrofu nejdříve utajit a poté bagatelizovat, následky však byly neoddiskutovatelné. Nakonec se odhodlala k evakuaci města Pripjať, kde žili pracovníci elektrárny se svými rodinami.

Kruh, odkud byli lidé odváženi, se postupem času rozšiřoval a na místě mimo jiné zůstaly stovky opuštěných psů.

Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia. Radioaktivní jód -131, který nejvíce zasahuje štítnou žlázu. Jeho poločas rozpadu je jen osm dní, ale i tak stihl napáchat škody víc než dost.

Vědci po explozi zaznamenali řadu případů defektních plodů, a to u lidí, psů, ovcí, skotu či jiných zvířat. Postupem času však radioaktivita v oblasti klesla a vracel se do ní život. Zdivočelí psi zde přitom byli doma od samého počátku.

Při první genetické analýze těchto zvířat vědci zjistili, že psi žijící v průmyslové oblasti elektrárny se geneticky liší od psů žijících jinde. Přestože tým dokázal rozlišit jednotlivé populace psů, vědci neoznačili radiaci za příčinu jakýchkoli genetických rozdílů.

Výzkum proběhl pod vedením evolučního ekologa z Jihokarolínské univerzity Timothyho Mousseaua, který podle svých slov návštěvy v areálu elektrárny už ani nepočítá. Mousseau a jeho tým zde odebíral psům vzorky krve pro analýzu DNA, což vědcům umožnilo zmapovat složitou rodinnou strukturu psů.

„Víme, kdo je s kým příbuzný,“ podotýká genetička z Národního ústavu pro výzkum lidského genomu Elaine Ostrander. Psí smečky přitom podle ní nejsou jen směsicí divokých psů. „V areálu elektrárny žijí a regulérní psí rodiny,“ popisuje.

Psi v uzavřené zóně mají společné předky s německými ovčáky a dalšími pasteveckými plemeny. A přestože práce vědců odhalila, že psi v oblasti elektrárny mají jinou genetickou mapu než psi v patnáct kilometrů vzdáleném městě Černobyl, tým zatím neví, zda tyto rozdíly způsobila radiace, nebo ne.

Psi se mohou geneticky lišit jednoduše proto, že žijí v relativně izolované oblasti. Tým proto nyní zkoumá, jak a zda vůbec se poškození způsobené radiací hromadí v genomech psů.

Související články
Příroda 24.5.2026
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučně lidské, jak by se zdálo. Některá zvířata si totiž předávají naučené chování napříč generacemi a vytvářejí tím vlastní, překvapivě pestré kulturní světy. Představa byla […]
Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříšení obřích nelétavých endemitů Nového Zélandu. Spatříme ptáky moa na vlastní oči? Obří nelétaví ptáci moa, kteří se vykytovali na Novém Zélandu, přičemž jejich původní […]
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz