Domů     Příroda
Psi žijící v okolí černobylské elektrárny mají genetické odlišnosti
Martin Janda 5.3.2023

Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl letos uplyne 37 let. Taková doba už dává vědcům nahlédnout, jaké dlouhodobé účinky měl výbuch zdejšího čtvrtého reaktoru, který do okolí vyvrhl tuny radioaktivního materiálu..

K explozi došlo v noci na 26. dubna 1986. Těžkopádná sovětská mašinérie se snažila katastrofu nejdříve utajit a poté bagatelizovat, následky však byly neoddiskutovatelné. Nakonec se odhodlala k evakuaci města Pripjať, kde žili pracovníci elektrárny se svými rodinami.

Kruh, odkud byli lidé odváženi, se postupem času rozšiřoval a na místě mimo jiné zůstaly stovky opuštěných psů.

Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia. Radioaktivní jód -131, který nejvíce zasahuje štítnou žlázu. Jeho poločas rozpadu je jen osm dní, ale i tak stihl napáchat škody víc než dost.

Vědci po explozi zaznamenali řadu případů defektních plodů, a to u lidí, psů, ovcí, skotu či jiných zvířat. Postupem času však radioaktivita v oblasti klesla a vracel se do ní život. Zdivočelí psi zde přitom byli doma od samého počátku.

Při první genetické analýze těchto zvířat vědci zjistili, že psi žijící v průmyslové oblasti elektrárny se geneticky liší od psů žijících jinde. Přestože tým dokázal rozlišit jednotlivé populace psů, vědci neoznačili radiaci za příčinu jakýchkoli genetických rozdílů.

Výzkum proběhl pod vedením evolučního ekologa z Jihokarolínské univerzity Timothyho Mousseaua, který podle svých slov návštěvy v areálu elektrárny už ani nepočítá. Mousseau a jeho tým zde odebíral psům vzorky krve pro analýzu DNA, což vědcům umožnilo zmapovat složitou rodinnou strukturu psů.

„Víme, kdo je s kým příbuzný,“ podotýká genetička z Národního ústavu pro výzkum lidského genomu Elaine Ostrander. Psí smečky přitom podle ní nejsou jen směsicí divokých psů. „V areálu elektrárny žijí a regulérní psí rodiny,“ popisuje.

Psi v uzavřené zóně mají společné předky s německými ovčáky a dalšími pasteveckými plemeny. A přestože práce vědců odhalila, že psi v oblasti elektrárny mají jinou genetickou mapu než psi v patnáct kilometrů vzdáleném městě Černobyl, tým zatím neví, zda tyto rozdíly způsobila radiace, nebo ne.

Psi se mohou geneticky lišit jednoduše proto, že žijí v relativně izolované oblasti. Tým proto nyní zkoumá, jak a zda vůbec se poškození způsobené radiací hromadí v genomech psů.

Související články
Příroda 20.7.2026
Skalnaté sopečné pobřeží vypadá jako poseté draky. Tvorové, kteří jsou tu namačkáni hlava na hlavě, působí opravdu strašidelně – šedá kůže, velké zahnuté drápy, výrazné hřbetní hřebeny. Ve skutečnosti jde ale o leguány, jejichž potravu tvoří převážně mořské řasy. Nejmohutnějšími ještěry světa jsou varani komodští, takzvaní komodští draci. Tito impozantní tvorové, vyskytující se přirozeně na […]
Medicína Příroda 18.7.2026
Ne všechno, co si člověk přiveze z dovolené u rybníka, stojí za to. Místo hezkých vzpomínek si někteří odvážejí svědivou vyrážku, za kterou překvapivě nestojí sinice ani komáři, ale mikroskopické larvy parazitů vodních ptáků. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní zjišťují, kde číhá největší riziko a jak se mu co nejlépe vyhnout. Cerkáriová dermatitida, […]
Objevy Příroda 16.7.2026
Připomíná to námět apokalyptického seriálu The Last of Us. A skoro mrazí při představě, že podobné horory probíhají v přírodě běžně – s tím rozdílem, že nejde pouze o infekce parazitickou houbou a že predátor dokáže ovládat jen vývojově nesrovnatelně jednodušší živočichy, než je člověk. Najít skutečné zombie není nic nemožného ani v naší přírodě. Stačí […]
Příroda 15.7.2026
Zima je za rohem. Na Sibiři je to cítit víc než kdekoli jinde. Malý ptáček zatřepotá křídly a vydá se na svou dlouhou cestu. Musí urazit tisíce a tisíce kilometrů, než se dostane na místo, na němž přezimuje. Je to daleká pouť, jeho navigační systém ho ale nikdy nezklamal. Nad schopností orientace zvířat, která migrují […]
Odborníci se dlouho domnívali, že mumifikované ostatky křečků druhu Phyllotis vaccarum, nalezené v Andách na území Chile a Argentiny, pocházely z pohřebních rituálů starých Inků. Do doby, než byly ve výškách kolem 6 700 metrů nad mořem spatřeny živé exempláře. Jak se tito drobní hlodavci vyrovnávají s extrémními podmínkami? V nadmořských výškách přesahujících 6 700 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz