Ne každá část planety Země musí nutně oplývat životem. Pokud jde o vyprahlé pouště, zde máme o jejich nehostinnosti jasno, ale věděli jste o existenci oblasti poseté krátery, jedovatými jezírky a horkými prameny? 21. století vás tam zavede.

Dallol, to je název místa v Afarské pánvi v severní části Etiopie, které může na první pohled evokovat představu cizí planety. Jedná se o nejteplejší místo na Zemi s průměrnými teplotami dosahujícími 34,6 stupně Celsia, v období letních měsíců se navyšují na až 46 stupňů.

Nebezpečná krása

Umístění kráterů v Dallolu je nejnižší položení sopečných kráterů na Zemi. Nacházejí se v hloubce 48 metrů pod hladinou moře. Nejsou ani zdaleka tak staré, poslední erupce zde byla zpozorována v roce 1926. Pro africkou krajinu nejsou charakteristické pouze vysoké dusivé teploty, za jejichž vznikem stojí neobvyklé geologické podmínky, ale také to jsou především krátery s vodou, jejíž paleta barev je velice pestrá – přechází od zelených, oranžových, žlutých a hnědých odstínů.

Tajemství zdejší krajiny

Prameny Dallolu vylučují chlorid železitý (FeCl3) a hydroxid železitý (Fe(OH)3). U obou sloučenin na vzduchu dochází k jejich tvrdnutí a solné usazeniny a jezírka „natírají“ dozelena. Neaktivní prameny po nějaké době začnou oxidovat a zbarvovat se do hnědé barvy, tento proces nastává opakovaně, proto může někomu Dallol připadat „magický“.

Prameny a gejzíry nejsou ani zdaleka vše, čím může zdejší kraj překvapit. Zelenomodře zbarvená jezírka obsahují vodu, kterou není dobré uhasit žízeň, je totiž jedovatá. Oblast zahrnuje také tzv. fumaroly, což jsou trhliny v zemském povrchu, z nichž do ovzduší proudí horké plyny a páry.

Výprava po stopách života

V roce 2016 se do oblasti vydala vědecká expedice, která chtěla zjistit, zda se zde nachází nějaký život, nebo jestli jde o „mrtvou“ oblast. „Je to úžasné, ale nepřátelské místo,“ vyjádřil se tehdy vedoucí výpravy a vědec ze španělského institutu Centro de Astrobiologia Felipe Gómez.

Je to jen několik měsíců zpátky, co skupina zveřejnila studii se závěry ze své výpravy. Podle všech informací se jim podařilo objevit mikroorganismy, archaea, jejichž velikost se pohybovala v nanometrických jednotkách.

Archaea je druh jednobuněčných organismů, které se řadí mezi extrémofilní, tedy takové, které se vyskytují v oblastech s extrémními teplotami, extrémním pH nebo vysokým obsahem soli.

Mikrobiální život zde není přirozený

V nejnovější studii, která probíhala pod vedením francouzské mikrobioložky Jodie Belillaové, bylo odebráno rozsáhlé spektrum vzorků ze čtyř zón geotermální oblasti v Dallolu, ty pak byly následně podrobeny důkladné analýze.

Odebraný materiál pocházel ze tří expedic, které proběhly v letech 2016 až 2018. Podle všeho byly výše zmíněné bakterie archaea do oblasti poblíž kráteru zaneseny turisty, z čehož vyplývá, že v této lokalitě neexistuje přirozený a aktivní mikrobiální život.

Za běžných okolností je voda jedním z kritérií pro život, v tomto případě jsou do cesty kladeny fyzikálně-chemické překážky.

Voda v Dallolu je plná síry a chloru, je extrémně slaná, v některých případech dokonce i desetkrát slanější než normální mořská voda, při teplotě okolo 180 stupňů Celsia vře, je bez kyslíku a její pH se blíží k nule, což je podobný jev jako u kyseliny v autobaterii.