Vesmírný teleskop Jamese Webba už jede na plné obrátky, z čehož mají radost nejen astronomové, ale v očekávání spektakulárních snímků i široká veřejnost. Nejvýkonnější teleskop světa už provedl několik zajímavých pozorování a nyní se zaměřil poprvé i na planetu mimo naši Sluneční soustavu.

Předznamenal tak novou éru astronomie, v níž lze na vzdálených světech hledat známky života..

Vyvolenou exoplanetou se stal horký plynný obr Wasp-39b, který je od naší soustavy vzdálen 700 světelných let, a nachází se v souhvězdí Panny. Obří plynná planeta je asi 1,3krát větší než Jupiter a její průměrná teplota se pohybuje kolem 900 °C. Kolem své mateřské hvězdy obíhá velmi blízko, asi v pouhé osmině vzdálenosti mezi Sluncem a Merkurem.

To mimo jiné znamená, že s vysokou pravděpodobností má vázanou rotaci, tedy, že podobně jako Měsíc k Zemi, je ke hvězdě natočena stále tou samou polokoulí. Pro život tedy nic moc, ale planeta byla vybrána kvůli absenci oblačnosti.

Předchozí pozorování Hubbleova a Spitzerova teleskopu naznačila přítomnost oxidu uhličitého v atmosféře Wasp-39b, ale nejnovější pozorování, která budou publikována v časopise Nature, přinášejí první přesvědčivé důkazy.

Nová práce zkoumá světlo hvězdy, které je filtrováno atmosférou planety. Protože různé plyny absorbují různé vlnové délky světla, může analýza světelného spektra hvězd přesně ukázat, které plyny jsou přítomny.

„Oxid uhličitý je typicky jednou z věcí, které budeme hledat. Ukazuje se, že tuto schopnost máme, což je pro nás všechny nesmírně vzrušující,“ nechala se slyšet fyzička Vivien Parmentierová, která působí na univerzitě v Oxfordu.

Astronomové nyní plánují použít stejné techniky k analýze atmosfér menších skalnatých planet, které jsou považovány za potenciálně obyvatelné, jako například planety v hvězdném systému Trappist-1. „Hledáme kombinaci plynů, kterou nedokážeme snadno vysvětlit pomocí našich znalostí chemie, což by mohlo naznačovat, že ji něco vytváří,“ naznačil další směr výzkumu astronom Jo Barstow působící na Open University.