Domů     Medicína
Traumatické vzpomínky: Lze je z mozku vygumovat?
Martin Janda 20.8.2022

Pocit, kdy se vzpomínky cpou do vědomí, zná každý. Což o to, když jsou tyto vzpomínky příjemné, tak to člověka potěší. Jenže obvykle se před očima promítají vzpomínky protivné, nelibé, a leckdy i traumatizující.

Odehnat je je někdy nadlidský úkol a jejich řádění se poté promítá i na duševním stavu..

Rozchod, úmrtí milované osoby, autohavárie, nemoc, týrání nebo znásilnění. To vše bývají věci, které by člověk ze své mysli mnohdy nejraději vytěsnil. Ale mozkové buňky bývají neúprosné. Nový výzkum ukázal, že právě v mozku se vede neustálý boj, zda budou traumatické vzpomínky v archivu ponechány, nebo se je podaří vymazat.

Stres tu není pro legraci a z evolučního hlediska má svůj smysl. Pokud je organismus vystaven mimořádným podmínkám a událostem, vytváří obranné reakce, které mají za úkol zachovat homeostázu a zabránit fatálním následkům.

Extrémní a trvalý stres má však negativní vliv na tělo i na psychiku. V případě traumatu jde o extrémní zátěž, která může zanechat stopy i v mozku. V extrémních zátěžových situacích je systém zpracovávající stres přetížen a může dojít k jeho kolapsu.

I paměť má své biologické opodstatnění, především kvůli zkušenostem. Zkušenost a následná menší chybovost v chování by, alespoň teoreticky, měla pomoci v lepší orientaci ve světě. Proto jsou vzpomínky tolik důležité.

Adaptivní chování vyžaduje vytvoření vzpomínek na události, které vyvolávají strach, ale také to, že tyto vzpomínky mohou postupem času vyhasnout.

Studie badatelů z amerického Národního institutu pro zneužívání alkoholu a alkoholismus (NIAAA) se zaměřila na průnik do útrob traumatizované duše. Vědci při svém výzkumu objevili dva dosud neznámé druhy mozkových buněk.

Tyto buňky spolu soupeří podobně jako fotbalové kluby Bohemians a Sparta. Zatímco jedny chtějí traumata z mozkové databáze vymazat, ty druhé se je tam naopak snaží za každou cenu udržet. „Odlišné inhibiční shluky interkalárních neuronů v myší amygdale,“ píší vědci ve své práci, „plní diametrálně odlišné role při získávání a obnovování paměti.

Dále jsme zjistili, že tyto shluky se vzájemně antagonizují prostřednictvím vzájemné synaptické inhibice a mají rozdílný přístup k funkčně odlišným výstupním drahám amygdaly vycházejícím z kortikálního a středního mozku.“ Jinými slovy, v amygdale to občas bývá solidní mela.

Pro mozek není legrace udržet mezi znepřátelenými tábory rovnováhu. Ne každému se to daří, čehož důsledkem je řada psychických poruch. Nicméně fakt, že někteří lidé se s traumaty vyrovnají snadno, kdežto jiní z nich mají problém na celý život, naznačuje, že mozky se o rovnovážný stav alespoň snaží, byť konečný výsledek zaručen není.

Tyto procesy mají na svědomí již zmíněné interkalární neurony, sídlící v emočním centru v amygdale. Ukázaly to i testy na myších a není důvod pochybovat, že tomu stejně bude i u lidí. Právě tam se rozhoduje, zda bude vzpomínka posílena, nebo oslabena, přičemž oba znepřátelené týmy neuronů jsou zároveň napojeny na mozkové části, které jsou zodpovědné za strach a obavy.

Vědcům se při opakovaných experimentech podařilo pomocí optických vláken zavedených do mozku povzbudit střídavě jeden či druhý tým, aby traumatizující zkušenost buď zesílil, anebo naopak oslabil. Myši tak například zcela vytěsnily vzpomínku na to, že než jim badatelé způsobili bolest, upozornili je na ni zvukovým signálem.

Výzkum této oblasti je teprve v plenkách a pro vědce bylo překvapením, že buňky, které stavy okolo traumat ovlivňují, vůbec existují. K vysvětlení, na jakých principech ovšem fungují, bude potřeba ještě celá řádka dalších výzkumných prací.

Pokud ale bude výzkum úspěšný, mohl by znamenat velký pokrok zejména v léčení závislostí. Koneckonců i proto se této studii věnovali adiktologičtí odborníci. To je ovšem otázka několika dalších desetiletí…

reklama
Související články
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální krvi tohoto malého živočicha strmě stoupá, jejich populace klesá. Dojde po 450 milionů letech jejich existence na Zemi k vyhubení ostrorepů?   Proces získávání jejich krvemízy není […]
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
Od náhodného objevení penicilinu v roce 1928, jsou léčiva považována za zázrak, který uleví prakticky od jakéhokoli problému. Při nesprávném užívání ale mohou na dalších pár zadělat. Známe to nejspíš všichni. Pokud nám lékař předepíše lék, který na naše obtíže funguje, nevidíme důvod v něm nepokračovat do té doby, dokud tuto výhodu neztratí – tedy […]
Ačkoli jsou pro širokou veřejnost stále velkou neznámou, pro lékaře to platí přesně naopak. Počet agresivních nádorů mozku se totiž meziročně zvyšuje. Jen každým rokem si v České republice tuto diagnózu vyslechne na 900 lidí, s mírnou převahou mužů. A prognóza? Ta se liší případ od případu. „Pro nádory postihující mozek a mozkové obaly je […]
Uhlí, které ze všech zfosilních paliv znečišťuje životní prostředí nejvíce, je pro lidské zdraví mnohem škodlivější, než se dosud myslelo. Emise z uhlí jsou spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání s jemnými částicemi z jiných zdrojů. Nová studie publikovaná tento týden v časopise Science zjistila, že počet úmrtí souvisejících s emisemi z uhelných elektráren […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz