Domů     Příroda
Země hicuje – oceány se oteplují
Dagmar Garciová 2.8.2022
Foto: Pixabay

Z nejnovější analýzy provedené v uplynulém roce vyplývá fakt, že je možné oteplování oceánů přirovnat k energii, která by se uvolnila při výbuchu atomové bomby. Jejich oteplování se navyšuje rychlostí zhruba pěti atomových bomb za vteřinu.

Podle všech dostupných informací získaných z měření pod dozorem badatelů se oceány planety Země ohřívají mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Podle tvrzení vědců byly oceány v posledních letech nejteplejší v celé své dosavadní historii měření.

Na základě rozboru dat se následně ukázalo, že průměrná teplota oceánů např. v roce 2019 převyšovala o 0,075 stupně Celsia průměr z let 1981–2010. Je smutným faktem, že přes 90 % tepla vyprodukovaného emisemi skleníkových plynů pohltily moře a oceány.

Pouze zlomek z této obří masy ohřál vzduch, pevninu a ledovce. Přijaté teplo má za následek zvyšování hladiny oceánů, což vede ke tvorbě ničivých vln tsunami, hurikánů a tornád.

Navíc se také potvrdilo, že velké množství tepla se ukládá v nejhlubších vrstvách oceánů. Badatelé ve své studii uvedli, že k tomu, aby oceány dosáhly zmíněné teploty, by musely pojmout 228 trialiard Joulů tepla.

Pro lepší představu, jeden Joule je energie potřebná ke zvednutí tělesa o hmotnosti 1 kilogramu do výšky 10 centimetrů.

Foto: Pixabay

Přirovnáno k „bombě“

To vše by se dalo přirovnat k množství energie, jež byla uvolněna atomovou bombou, kterou svrhli Američané v roce 1945 na japonskou Hirošimu. Nálož A-bomby explodovala s energií 63 bilionů Joulů. Závěr je takový, že množství tepla vloženého za poslední čtvrtstoletí do oceánů odpovídá 3,6 miliardám explozí A-bomby,“ udává Li-ťing Čcheng z Čínské akademie věd.

Celkové množství tepla přijatého oceány během posledních 150 let se odhaduje na asi tisícinásobek roční spotřeby energie celé světové populace. „Většinou se snažíme porovnávat oteplování s lidskou spotřebou energie, aby to nebylo tak děsivé.

Jedno je ale zřejmé: uvolňujeme do klimatického systému hodně energie a velké množství končí v oceánech,“ řekla profesorka Laure Zannaová z Oxfordské univerzity.

Za posledních 25 let každou sekundu do oceánů vstupuje energie o velikost až pěti A-bomb. Výstražným ukazatelem je neustále se navyšující tempo energetického dopingu. V minulém roce totiž již odpovídalo ekvivalentu pěti A-bomb za sekundu.

Pokud by však oceány nepřijímaly většinu tepla, pevnina by se tak oteplovala mnohem rychleji. Odborníci varují, že jejich kapacita jako úložiště energie není neomezená a může být vyčerpána.

Foto: Pixabay

Nezvratný osud

S oteplujícími oceány je to rok od roku horší a horší, stejně tak to logicky platí i o ledovcích. Frekvence tání se nezadržitelně zrychluje, s tím se ovšem pojí nárůst hladiny světových moří a oceánů. Ve vnitrozemí však dochází ke zcela opačnému efektu, globální oteplování má zde za následek pokles hladin jezer v důsledku odpařování.

Setkat se s tím můžeme například v oblasti poblíž Kaspického moře, které je největší vnitrozemskou vodní plochou na světě.

Dle slov německých a nizozemských odborníků je ze závěrů jejich studie jasně patrné, že se jeho hladina do konce století sníží o 9 až 18 metrů, celková plocha se zmenší dokonce o celou třetinu. Krom odpařování je dalším viníkem také nízký přítok řeky Volhy, která je hlavním dodavatelem vody do tohoto bezodtokového jezera.

Na Kaspické moře můžeme pohlížet jako na zástupce mnoha dalších jezer na světě. Někteří lidé si neuvědomují to, co naše modely naznačují – že mnohá vnitrozemská jezera se dramaticky zmenšují v důsledku změn klimatu,“ vyjádřil se klimatolog Matthias Prange, jeden z autorů studie.

Kaspické moře je obřím jezerem rozprostírajícím se mezi Asií a Evropou, na jehož březích leží pět států – Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán, Rusko a Írán. Jeho rozloha dosahuje velikosti kolem 370 tisíc kilometrů čtverečních, to je pro představu asi tak pětkrát víc, než má Česká republika, délka se pohybuje kolem 1200 kilometrů a jezero obsahuje cca 77 tisíc kilometrů kubických vody.

I když jsou to úctyhodné údaje, jezero bývalo v minulosti mnohem větší, už jen to, že se v letech 1996-2015 snížila jeho hladina o 1,5 metru, udělalo svoje. V současnosti je 29 metrů pod úrovní světových oceánů.

Foto: Pixabay

Dopady přehlíženého poklesu hladiny jezer ve vnitrozemí mohou být v globálním měřítku obdobně devastující jako vzestup hladiny moří a oceánů a mohou ohrozit živobytí milionů lidí na celém světě,“ varují experti ve své studii.

Vypařování jezer je stejně důležité jako nárůst hladiny oceánů, a tak by této problematice rovněž měla být věnována dostatečná pozornost. Krom narušení tamního ekosystému, kdy ptáci budou přicházet o svá hnízdiště a loviště, je alarmující také fakt, že vysychání bude mít vliv na změnu státních hranic, což by mohlo vést ke konfliktům.

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz