Domů     Příroda
Když prší ptáci… Proč padají mrtví k zemi?
Dagmar Garciová 23.6.2022
Foto zdroj: Pixabay

Z nebe padají dešťové kapky, sněhové vločky a také… ptáci. Úkaz z letošního února nebyl prvním a rozhodně ani ne posledním, kdy došlo k pádu mrtvých ptačích těl do zemské náruče. Pokaždé se však tomu dělo z rozličných důvodů.

Foto zdroj: Pixabay

Mexické severně položené město Cuauhtémoc bylo 7. února 2022 před osmou hodinou ranní doslova zasypáno stovkami ptačích těl. Většina černožlutých opeřenců nepřežila. Vše bylo zdokumentováno bezpečnostní kamerou.

Mexické úřady nyní čelí útoku veřejnosti, že je to dílo znečištění či sítě 5G (tato varianta však není nijak vědecky podložená). Ornitologové označují tyto dohady za konspirační teorie a uvádějí věci na pravou míru.

Hromadné kamikadze?

Konspirátoři tvrdí, že ptáci vypadali, jako by cíleně zamířili prudce k zemi. Někteří se i po tomto smrtícím náletu dokázali zvednout a pohybovat se, zbytek takové štěstí neměl. Tento jev se přes média okamžité rozšířil po světě a fascinoval tisíce a tisíce lidí.

Výjev, připomínající záběr z hororového filmu, mnohé šokoval. Proč se tvorové o velikosti našeho holuba, řadící se do druhu označovaného jako vlhovec žlutohlavý (Xanthocephalus xanthocephalus), vrhají k zemi?

Hned na první pohled jsou tito ptáci snadno rozeznatelní, z černě opeřeného těla nápadně vykukuje žluto-oranžová hlava. Obvykle se vyskytují na jihu Spojených států amerických, během zimy pak migrují směrem na jih, do Mexika. Právě zde se odehrál záhadný úkaz.

Foto zdroj: Pixabay

Ptačí vlna

Místní veterinář se pokoušel o nějaké logické vysvětlení, přišel s tvrzením, že na vině je okolní znečištění, které je v dané oblasti ve skutečně vysoké míře. Hojně se zde pálí dřevo, v zemědělství se používají chemické produkty, navíc, počasí bylo poměrně chladné.

To vše mohlo zapříčinit hromadný úhyn ptáků. Mohlo by na tom něco být? K situaci se vyjádřil také ornitolog Richard Broughton z britského Centra pro ekologii a hydrologii: „Ačkoli jsem na záběrech neviděl dravce, jsem si na 99 procent jistý, že pád hejna způsobil dravý pták.

Vlhovci se mu zřejmě pokoušeli uniknout a prchali před ním směrem k zemi – přičemž ptáci, kteří byli výš, se ve strachu z predátora tlačili dolů tak silně, že ti, co byli níž, pak do země opravdu narazili.“ Oním dravcem mohl být dle odborníka například sokol stěhovavý (Falco peregrinus) nebo jestřáb (Accipiter).

Hejno bylo pronásledováno a kvůli nucenému rychlému poklesu byly jeho počty značně sníženy. Broughton záběry z kamery komentoval a poznamenal, že je na ptácích vidět, jak se chovají jako vlna, jako by je někdo shora spláchl. K zemi se tak snesl obrovský černě zbarvený oblak ptačích těl.

Mezi odborníky víceméně panuje shoda

Podle jednoho jediného videa může být opravdu těžké určit, co se přesně stalo. O analýzu se pokusil rovněž biolog Alexander Lees z Manchester Metropolitan University, jenž se domnívá, že nejpravděpodobnější příčinou je zmatení hejna, které se pokoušelo vyhnout dravci a při manévru spadlo na zem.

S touto hypotézou se ztotožňují i další odborníci, je tedy tím nejpravděpodobnějším vysvětlením. V poslední době celá řada neblahých událostí připisuje znečišťovatelům životního prostředí, je to jednoduché řešení, ke srážkám s infrastrukturou dochází v poměrně frekventovaném počtu, ovšem ne vždy je odpověď snadná.

Foto zdroj: Pixabay

„V těsném hejnu ptáci spíše sledují pohyb ptáka před sebou, než aby skutečně mapovali své širší okolí, takže není nečekané, že k takovým událostem občas dochází,“ poznamenal Lees.

Související články
Motýly zpravidla obdivujeme pro jejích nádherné barvy a vzory na křídlech, stejně jako bezstarostné poletování. Málokdo by si tipnul, že právě tyto dvě věci jim poskytují největší ochranu před ptáky, kteří si na zástupcích hmyzu rádi pochutnávají. Plyne to ze závěrů nejnovější studie britských vědců. Přírodovědci dlouho přemýšleli nad tím, proč právě pestrobarevným motýlům se […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
Hladový mladý lev našlapuje kolem zvířete, které se před ním nečekaně zvětšilo – na hřbetě se mu totiž vztyčily dlouhé ostny. Nebojácný dikobraz dupe, mručí, chřestí bodlinami. Bude šelma riskovat útok na tenhle chodící jehelníček? Nebo raději moudře ustoupí? Dikobrazi jsou živočichové známí v první řadě pro své bodliny. Už ne tolik známým faktem je, […]
Zoologická zahrada v českém hlavním městě patří mezi ty s poměrně dlouhou historií – ostatně letos slaví 95. „narozeniny“. Tak jako pro jiné moderní zoo jsou pro ni důležité ochranářské a reintrodukční aktivity. Zdaleka přitom není řeč jen o návratu koní Převalského do stepí Mongolska či Kazachstánu. Odborníci se v trojském areálu zaměřují na odchov […]
Madagaskar je výjimečný mimo jiné tím, že tu lze narazit na valnou část dosud známých druhů chameleonů. Jedním z nich je chameleon pardálí. Ten se vyznačuje znaky typickými i pro jiné zástupce rozvětvené chameleoní rodiny. Dokáže například pohybovat očima nezávisle na sobě a pokrýt svým zrakem takřka 360 stupňů. Také vystřeluje dlouhý jazyk, jímž chytá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz