Souhra monolitů v jihoanglickém Stonehenge nepřestává fascinovat ani po staletích. Při pohledu na velkolepou stavbu však nelze zapomínat, že její stavitelé byli obyčejní lidé, které v každodenním životě trápila řada problémů.
Host do domu, Bůh do domu, říká staré přísloví. To ale rozhodně neplatí vždy, zvláště, když na návštěvu dorazí střevní parazit. Ten do organismu obvykle vniká dietní chybou, například skrze nedostatečně tepelně upravenou potravu.
A své o tom věděli i stavitelé monumentu na Salisburské pláni.
Vědci nyní odhalili, že vajíčka parazitů objevená ve 4 500 let starých lidských exkrementech nalezených ve Stonehenge ukazují, že se stavitelé monumentů účastnili zimních hostin, jejichž součástí byly i vnitřní orgány zvířat.
Analýza látek, jako je žlučová kyselina, ukázala, že čtyři z těchto koprolitů pocházejí od psů a jeden od člověka, přičemž jak tento, tak tři psí exempláře obsahovaly vajíčka parazitické hlístice, která v současnosti napadá zejména skot.
Podle badatelů tento objev naznačuje, že stavitelé Stonehenge a jejich psi jedli nedostatečně tepelně upravené vnitřnosti z infikovaného dobytka. „Ukazuje to, že jedli vnitřní orgány zvířat, zejména jejich játra, protože právě tam tito parazité žili.
Vypadá to, že se o jídlo tak trochu dělili i se svými zvířecími společníky, nebo jim alespoň dávali zbytky,“ podotkl spoluautor studie Piers Mitchell, který působí na staroslavné univerzitě v Cambridge.
U jednoho ze psích koprolitů byla navíc zjištěna vajíčka tasemnice rybí, což naznačuje, že zvíře jedlo syrové nebo nedostatečně tepelně upravené sladkovodní ryby. Vědci zároveň upozorňují, že předchozí nálezy kostí prasat a dobytka na Durringtonských hradbách poblíž Stonehenge naznačovaly, že jeho obyvatelé pořádali opulentní zimní hostiny, kde se masem skutečně nešetřilo.
„Odtud pochází i rané důkazy o mléku a sýru a podobných fascinujících věcech,“ řekl Mitchell. Podle jeho slov však není jasné, zda se jednalo o vzácné a zvláštní hostiny, nebo zda si vesničané odřezávali zásoby masa každý večer.
V současnosti archeologové vědí, že první fáze výstavby tajemného kamenného komplexu začala někdy kolem roku 3100 př. n. l. To je mnohem dříve, než se ještě nedávno myslelo. Tehdy se na Salisburské pláni objevuje kruh kamenů z modré břidlice.
Později byl postaven kruh s průměrem 100 metrů. Zvenčí jej obepínal příkop, zpevněný kostmi různých zvířat, a uvnitř jeho trasu kopíroval 0,5 metru vysoký val. Později byla stavba doplněna o kamenné sloupy umístěné v příkopu.
Kameny vnějšího kruhu byly necelých pět metrů vysoké a téměř dva metry silné. Monumentální stavba získala svou dnešní podobu mezi lety 1650 až 1400 př. n. l. Byly vystavěny dvě podkovy z kamenných kvádrů.
Vnější byla tvořena pěti „Trilitony“. Triliton je soustava tří kamenů, kde jsou dva kolmé a jeden vodorovný, přičemž ten vodorovný na nich leží, takže vše vypadá jako brána, pro Stonehenge charakteristická.
Nenechte si ujít další zajímavé články
