Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře nový typ relativně slabé hvězdné exploze, pro který použili označení mikronova. Ke zjasnění tohoto typu dochází na povrchu některých bílých trpaslíků.
Při vzplanutí trvajícím jen několik hodin se termojadernou reakcí přemění více než 20 trilionů kg vodíku, což je hmotnost srovnatelná s planetkou Juno, jedním z velkých těles hlavního pásu asteroidů Sluneční soustavy.
„Objevili jsme a poprvé popsali hvězdná zjasnění, která na základě množství uvolněné energie označujeme termínem mikronova,“ říká astronom a hlavní autor studie Simone Scaringi z Durhamské univerzity.
„Jev je výzvou pro naše chápání vzniku a průběhu termojaderných vzplanutí na hvězdách. Domnívali jsme se, že to víme, ale tento objev předkládá zcela nový způsob, jak k nim může docházet,“ upozorňuje Scaringi.
Přes své označení produkují mikronovy velké množství energie, v astronomických měřítcích jsou však relativně slabé. Ve srovnání s novami, které astronomové znají po staletí, jsou asi milionkrát slabší.
Oba typy explozí probíhají na vyhořelých hvězdách typu bílý trpaslík, jejichž hmotnost je srovnatelná se Sluncem, ale velikost se Zemí. Pokud je bílý trpaslík součástí těsného systému s běžnou hvězdou, může docházet k přenosu hmoty ze souputníka.
Jak plyn (jedná se především o vodík) dopadá na žhnoucí povrch bílého trpaslíka, kde dojde k zažehnutí fúzní reakce, při které se vodík explozivně přeměňuje na hélium. V případě novy dochází k termojaderné explozi na celém povrchu.
„Pří výbuchu novy dojde k tomu, že se celý povrch bílého trpaslíka zažehne a jasně září po několik týdnů,“ vysvětluje spoluautorka práce Nathalie Degenaar z amsterdamské univerzity.
Mikronovy jsou podobné, jsou však slabší a probíhají rychleji – běžně trvají jen několik hodin. Dochází k nim u některých bílých trpaslíků, kde silné magnetické pole dopravuje hmotu do blízkosti magnetických pólů.
„Poprvé jsme pozorovali, že k termojaderné reakci může dojít na povrchu jen lokálně. Vodík může být shromážděn poblíž magnetických pólů některých bílých trpaslíků, a proto k fúzi dojde pouze v omezeném prostoru“, vysvětluje další ze spoluautorů studie nizozemský astronom Paul Groot.
Mikronovy jsou nově rozpoznaný jev, který může být mnohem častější, než se dnes zdá, a který představuje výzvu pro naše chápání hvězdných explozí. „Opět to ukazuje, jak dynamický vesmír je. Tyto jevy mohou být ve skutečnosti poměrně běžné, ale protože jsou tak rychlé, bylo až dosud obtížné je zachytit,“ upozorňuje Simone Scaringi.
Zdroj: Evropská jižní observatoř
Nenechte si ujít další zajímavé články
