Šaty dělají člověka aneb odkdy se člověk obléká

Oblékání se či alespoň zahalování některých tělesných partií je jedním ze znaků lidských kultur. Byť třeba šimpanzi podle některých antropologů již dosáhli prahu protokultury, zatím nebylo v přírodě pozorováno, že by zkoumali, co by jim slušelo.

Každopádně od prvních primitivních oděvů až k dnešní módě vedla předlouhá cesta. Kůže či textilie snadno podléhají rozkladu, což vědcům v určování doby, kdy se člověk či jeho předek poprvé zahalil, komplikuje práci.

Nicméně leccos se dá odvodit z nepřímých důkazů. Některé hypotézy říkají, že předek člověka si svůj první oděv vyzkoušel již před půl milionem let, jiné odhady jsou střízlivější a hovoří o éře před 100 000 lety.

Nejčastěji se odborníci kloní k tomu, že poprvé se člověk oděl před 170 000 lety. K tomuto datu dospěli při svém výzkumu vědci z Floridské univerzity. Jako nástroj k jejich výzkumu jim posloužil živočich, jehož popularita mezi lidmi je minimální, totiž veš.

Co ale naplat, tito cizopasníci doprovázejí teplokrevné živočichy odnepaměti. Po věky byly vši zvyklé, že k hostině v podobě krve se dostanou snadno a bez překážek. Ale právě před 170 000 lety si musely zvykat na nové podmínky, když se k potravě musely dostat přes primitivní oblečení.

Ty, které se do této těžké práce pustily, se postupem času vyvinuly v nový druh vší. Archeologické nálezy naznačují, že právě v té době se člověk rozhodl, že se trochu porozhlédne po světě. Vydal se ze srdce Afriky, kde vládnou tropické teploty, do severnějších a jižnějších oblastí.

V nich už takové teplo nebylo, a lidé se tak museli něčím zahřát. Tahat s sebou neustále otevřený oheň není úplně praktické a o popáleniny stojí málokdo, a tak se prvotní oděvy zřejmě ukázaly pro udržení tepla jako ideální.

Navíc tehdy už člověk ztrácel své osrstění, tudíž byl na změny okolní teploty citlivější. „Je možné, že jsme začali nosit oblečení, abychom kompenzovali ztrátu srsti,“ říká antropolog Ian Gilligan z Univerzity v Sydney.

Jakmile lidé opustili Afriku a vydali se dál do Eurasie, potřeba teplého oblečení ještě více vzrostla. A to u všech lidských druhů. Byť to možná zní zvláštně, prvními mistry pravěké módy byli neandertálci.

Právě oni byli průzkumníky při cestách na sever. Nicméně moderní lidé se ukázali jako vynalézavější i v této oblasti. Podle studie dánského Muzea přírodních věd z roku 2012 potřebovali neandertálci během zimy schovat 70 až 80 procent těla, zatímco lidé až 90, a museli proto nosit přiléhavější oblečení, které je zcela zakrylo.

A zatímco neandertálci se jednoduše zabalili do kůže, moderní lidé už byli schopni „spíchnout“ něco složitějšího. Podle jedné z antropologických teorií právě schopnost lépe se bránit prosti mrazu mohla být rozhodujícím faktorem v nevyhlášeném zápase mezi neandertálci a naším druhem.

Schopnost sešít něco dohromady už vyžaduje určitou míru zručnosti, ale také mít k dispozici potřebné nástroje, v tomto případě jehlu. Už před 50 000 lety ji používali Denisované, žijící ve slavné Denisově jeskyni na Altaji.

Ještě o 10 000 let starší může být jehlový hrot nalezený v jižní Africe, u něj však chybí ouško. Další rané příklady jehlic z doby před 41 000 až 15 000 lety se nacházejí na více místech, mimo jiné ve Slovinsku, Rusku, Číně, Španělsku a Francii.

Jak tehdejší oděv vypadal, o tom se můžeme jen dohadovat. Pravděpodobně šlo o jednoduché kožichy ze zvířecí kůže. První skutečnou textilií, za kterou lze sešité kůže považovat jen stěží, byla pravděpodobně plsť.

Nejstarší barvená lněná vlákna byla nalezena v jeskyni v Gruzii a pocházejí z doby před 36 000 lety. Na slavné figurce Venuše z Lespuque, kterou neznámý autor vyřezal z mamutího klu před 25 000 lety, je patrné sukno z látky.

Jiné podobné sošky nesly na svých hlavách klobouky či čepce, venuše objevené ve východní Evropě na sobě nesly opasky, zavěšené nízko na bocích, a někdy také provázkové sukně. První známá textilie byla objevena v jeskyni Guitarrero v Peru.

Byla utkána z rostlinných vláken a pochází z doby 8000 let př. n. l. To svědčí mimo jiné o tom, že potřeba oblečení byla stejná po celém světě, bez ohledu na kulturu.

Nalezená vlákna ukazují, že už oblečení lovců mamutů nemělo jen funkční, ale i dekorativní a symbolický charakter. Ona vlákna byla totiž obarvená. Dá se předpokládat, že zprvu si lidé zdobili svá těla, jak je tomu dodnes třeba u původních amazonských, australských nebo afrických kmenů, což se později přeneslo i na oblečení.

„Dekorační funkce se tak přenesla na oděv. Jakmile se tak stalo, začali používat oblečení nejen k zahřátí, ale i pro sociální účely,“ podotkl Ian Gilligan. Někdy v té době se zrodila móda. Vyspělé středomořské a asijské kultury pak principy oblékání posunuly ještě o notný kus dále.

K tomu pomohly i nové materiály, například Číňané přišli s hedvábím a Egypťané s plátnem. Z oblékání se stal symbolický fenomén, který se stal neodmyslitelnou součástí lidské kultury až do dnešních dnů.

Rubriky:  Historie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Zrzavá barva vlasů? Znali ji už...

Vědecký tým vedený Holgerem Roemplerem z Harvardovy univerzity v USA se...

Stavitelé skvělí, kuchaři mizerní....

Souhra monolitů v jihoanglickém Stonehenge nepřestává fascinovat ani po...

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí...

Pod pokličkou výroby kovových...

Jedinečná možnost se naskytne v sobotu 18. června všem sběratelům a fanouškům...

Vědci mrknou denisovanům na zoubek

Podle nové mezinárodní studie by dětský zub nalezený v laoské jeskyni...

Stopa války v našich končinách: Dělníci...

Více než 2 000 kusů druhoválečné munice našli ve středu tohoto týdne dělníci při...

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné...

Vysoký tlak v plicích ohrožuje...

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí...

Špatný spánek brání hubnutí

Nedostatek spánku přináší celou řadu potíží, a to zejména zdravotních. Dánští...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Ve starověkém městě Ur se trestalo podle biblického hesla oko za oko

Ve starověkém městě Ur se...

Právo urputně hájí starověký král Šulgi. „Mezopotámští králové brali svůj úkol...
Obr z Cardiffu: Vtípek, který oklamal Ameriku

Obr z Cardiffu: Vtípek, který...

„Zemi v dávných dobách obývali obři!“ hlásají novinové titulky...
Camp David: Místo, kde se píšou dějiny, obdivuje Churchill či Břežněv

Camp David: Místo, kde se píšou...

Dvojice mužů jedoucích na koních procválá kolem nevelké chatky. Zčistajasna se...
V Uherském Hradišti stála škola už v 9. století

V Uherském Hradišti stála škola...

Procesí lidí s knězem v čele stoupá na vyvýšeninu nad řekou Moravou. Svatý muž se zastaví a...
Stalo se Pohansko u Břeclavi šperkařským srdcem Velké Moravy?

Stalo se Pohansko u Břeclavi...

Muž si otře zpocené čelo. Už celý den se ve své šperkařské dílně věnuje výrobě...
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?

Život je pes! Proč psy spojujeme se...

Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v...
Obchodovali první Slované na našem území s Avary?

Obchodovali první Slované na našem...

Ve slovanském hradisku na místě dnešní obce Chotěbuz-Podobora to v 9. století...
Nouzové přistání: Jaké jsou šance na přežití?

Nouzové přistání: Jaké jsou šance...

Cesta letadlem je jedním z nejbezpečnějších způsobů dopravy....
Prezidentův sportovní koníček: Edvard Beneš nastupoval za Slavii inkognito

Prezidentův sportovní koníček:...

Slavie poráží Spartu 6:1. Píše se 1. listopadu 1901. Derby dvou pražských...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.