Domů     Příroda
Používají houby řeč? Výzkum to nevylučuje…
Martin Janda 10.4.2022

Matematická analýza elektrických signálů, které si houby mezi sebou vysílají, odhalila vzorce, které se strukturálně nápadně podobají lidské řeči. S nadsázkou by se dalo říci, že houby znají až padesátku slov..

„Jak se máš hříbku?“ „Ale jo, jde to, jdou po mně, ale ještě mě nesebrali. A co ty, muchomůrko?“ „Ále, jsem nějaká votrávená…“ No, těžko říci, jestli si houby v lese po dlouhých lesních večerech mezi sebou takto povídají. Nicméně, zdá se, že určitá komunikace mezi houbami probíhá.

Už některé předchozí výzkumy naznačovaly, že houby vedou elektrické impulsy prostřednictvím dlouhých podzemních vláknitých struktur zvaných hyfy, podobně jako nervové buňky přenášejí vzruchy u lidí. Dokonce je možné, že houby používají tento zvláštní způsob elektrického jazyka ke sdílení informací o potravě nebo zranění se vzdálenými částmi sebe sama nebo s partnery propojenými hyfami.

Mají však tyto elektrické aktivity něco společného s lidskou řečí? Máme tu jisté náznaky, že ano. Profesor Andrew Adamatzky z Laboratoře nekonvenčních výpočtů Západoanglické univerzity analyzoval vzorce impulsů, které generovaly čtyři různé druhy hub. Přitom využil mikroelektrody, které vlžil do substrátů s myceliem hub.

Výzkum odhalil 50 různých elektrických signálů, přičemž největší složitost těchto impulzů byla sledována u klanolístky obecné. Adamatzky zdůraznil, že na základě jeho výzkumu nelze dávat rovnítko mezi lidskou řečí a elektrickými impulsy, které běží mezi houbami.

Podle něj je třeba tento fenomén dále studovat. Každopádně, houby jsou blízkými příbuznými živočichů a v této říši je komunikace běžnou záležitostí.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz