Od vypuštění první družice letos uplyne již 65 let. Dnes nám nad hlavami obíhají stovky satelitů, některé jsou již kosmickým šrotem, jiné slouží armádám, telekomunikaci nebo předpovědi počasí. Na těchto neúnavně v kosmu pracujících pomocnících jsme závislí víc, než by se mohlo zdát….
Co by se stalo, kdyby satelitní systém zajištující pro naše životy řadu důležitých funkcí selhal? Ne, to není úplné sci-fi.
Tam, ve velké výšce nad našimi hlavami se může stát leccos. Může přijít masivní sluneční erupce, která satelitní systém poničí.
Riziko se skrývá i zde na Zemi v podobě kybernetických zločinců. A samozřejmě, že různé agresivní mocnosti moc dobře vědí, že zničení satelitních systémů jiných zemí by jim přineslo určité výhody. Zkrátka ohrožení vesmírné infrastruktury nestojí úplně mimo realitu. Jak by vypadal jediný den bez pomoci shůry?
08:00: Zatím spíše nepříjemnosti
Satelity sice přes noc vypověděly svou poslušnost, na Zemi se nic extrémně dramatického zatím neděje. Pravda, něco přestane fungovat hned, ale jsou to spíš nepříjemnosti než katastrofy. Tak někteří lidé pouštějící si televizi ihned po probuzení přijdou o thymolinové úsměvy moderátorů nejrůznějších televizních snídání.
Média zatím řeší problém, jak se telefonicky spojit se svými zahraničními zpravodaji. Naštěstí funguje internet, takže mezery ve zpravodajství lze doplnit.
Jenže první problémy se objevují záhy. Generální štáb Spojených států amerických ztrácí kontakt s ozbrojenými bezpilotními letadly operujícími na Blízkém Východě. Selhání bezpečných komunikačních systémů nechává řadu vojenských jednotek odříznutých od velení.
Tyto jednotky jsou zmatené, netuší, co se děje, a jsou tak náchylnější k nebezpečné akci.
Světoví lídři mají dost práce, aby zabránili potenciálním konfliktům a eskalaci napětí. Ve chvíli, kdy třeba v Moskvě sedí diktátor, je to o dosti těžší.
Problémy registruje i civilní letecká doprava, třeba letadlo mířící z Prahy do Montrealu ztrácí nad Atlantikem kontakt s řízením letového provozu. Satelitní telefony jsou nezbytností pro kontejnerové lodě plující kdesi Arktidou, rybářská plavidla v jihočínském moři či pro humanitární pracovníky na Sahaře. Ti všichni se najednou ocitají v izolaci od okolního světa.
Ve většině firem začal pracovní den normálně, ale lidé ve svých kancelářích zjišťují, že je obtížné telefonicky se spojit se svými kolegy v Bruselu, Berlíně nebo v New Yorku. Internet i email fungují, zato mezinárodní telefonické hovory zaznamenávají značné výpadky.
11:00: Systém dostává rány
Vlády na celém světě svolávají krizové týmy. Naprosto selhala navigace GPS, na kterou spoléhá řada cestovatelů. Kdo nemá po ruce starou dobrou mapu, beznadějně bloudí. Jenže zdaleka nejde jen o to. Třeba záchranáři přijíždějí k nehodám později, což s sebou nese fatální důsledky.
GPS hraje v našich životech mnohem důležitější roli, než si možná uvědomujeme. Funguje i jako hodiny, jen o málo méně přesné než ty atomové. Přijímače na zemi, třeba v chytrých telefonech, si signály z těchto hodin takříkajíc vyzvedávají z nejméně tří satelitů.
Časové signály z vesmíru se ovšem využívají i jinak. Technologicky vyspělá civilizace spoléhá na časová razítka při různých složitých transakcích, které drží pohromadě internet.
Jakmile se pakety dat, které běhají mezi jednotlivými počítači připojenými na síti, časově rozejdou, celý systém se může rozsypat. Bez přesného času totiž počítačová síť nemůže fungovat.
14:00: Čas se rozjíždí, komunikace končí
Systém GPS sice zkolaboval, ale krátce na to naskočily záložní systémy měření času. Jenže během několika hodin se čas na různých místech světa začal rozcházet. Rozdíly byly sice malé, mezi Amerikou a Evropou čítaly zlomky sekund, ale i to může vyvolat zásadní problém.
Vyhledávání na internetu je pomalejší, zahlcený systém nakonec zkolabuje zcela. Problém mají i úpravny vody, které jsou řízeny počítači, jejich správci musejí zapnout záložní systémy. V dopravě začínají bláznit semafory nebo železniční návěstidla.
Později jsou zasaženy i mobilní telefonní služby. Komunikace, na kterou je současný člověk zvyklý, vzala za své…
16:00: Jak bude? Nikdo neví!
Letecké úřady dávají dopravním letadlům povel k přistání. Nedělají to s bůhvíjakým nadšením, vždyť leteckým společnostem uniká zisk. Nicméně, vede je k tomu prozaický důvod: počasí. Jeho předpověď je na satelitech a družicích životně závislá a asi málokdo si vezme na svědomí poslat letadlo do bouře.
Předpověď počasí je důležitá i pro obchodníky. Jakmile se ve zprávách objeví příchod studené fronty, nikdo nebude do obchodů objednávat maso ke grilování. I zemědělci potřebují meteorologické informace pro svou práci.
Dopravní letadla jsou sice vybavena radary, které mohou odhalit blížící se bouři či jiný zdroj turbulencí. Tyto přístroje však potřebují neustálé aktualizace z letových středisek. To je potřebné zvláště při transkontinentálních letech ve chvílích, kdy je letoun nad oceánem.
Nemalým průšvihem jsou také vojenské satelity, jež se vymkly kontrole. Počítač na jejich palubě, pokud by zůstal funkční, může přerušení spojení se Zemí vyhodnotit jako hrozbu. A kdoví, co by se dělo pak…
22:00: Globální obchod se zastavuje
Ve večerních hodinách se už naplno projevuje dopad kolapsu satelitní sítě. Vážně narušeny jsou doprava, počítačové, energetické i komunikační sítě. Globální obchod se zastavil, krizové štáby mají práce nad hlavu.
Hrozí nedostatek potravin, proto jsou zavedena mimořádná bezpečnostní opatření, která mají zabránit mimo jiné i rabování obchodů. Kdyby kolaps satelitní sítě trval déle, potraviny by lidem byly rozdělovány na příděl.
Objevovaly by se i další problémy. Jen těžko bychom bez satelitů získávali data ukazující zdraví zemědělských plodin, údaje mapující nelegální těžbu v plících světa v Amazonii nebo třeba tání ledu v polárních oblastech.
V případech živelných katastrof by záchranáři bez satelitních snímků měli velmi ztíženou práci.
Může se něco takového skutečně stát? Snad můžeme naše čtenáře uklidnit, pravděpodobnost, že by najednou vypověděly službu všechny satelity a družice se blíží nule. Nicméně je dobré vědět, jak je naše civilizace na těchto pomocnících pracujících ve vesmíru životně závislá. Bez vesmírných technologií by náš svět vypadal dosti odlišně…
