Ruský vpád na Ukrajinu a nevyhlášená válka vůči ní bude mít dopad na řadu oblastí po celém světě. Výzkum vesmíru nebude v tomto ohledu výjimkou.

Současné Rusko už dávno není tou kosmickou velmocí, jako v dobách Sovětského svazu. Poslední úspěšná meziplanetární mise, která stará nesla podpis napsaný azbukou se uskutečnila v roce 1988.

Poté následovalo období úpadku technologií, odlivu mozků a stagnace. Ale i když jsou Američané a dnes už i Evropané a Číňané v této oblasti mnohem dál, určitou úlohu v oblasti výzkumu vesmíru Rusko stále hraje.

USA a bývalý Sovětský svaz odstartovaly kosmickou éru lidstva ostrými vesmírnými závody, kde proti sobě obě země vystupovaly výhradně jako konkurenti. Jejich rivalita, rozdmýchávaná plameny studené války, vyvrcholila v roce 1969 přistáním dvou členů americké posádky Apolla 11 na Měsíci, osm let poté, co Sovětský svaz vyslal do vesmíru prvního člověka.

Postupem času však obě země začaly také spolupracovat. V roce 1975, uprostřed probíhající studené války, se obě země spojily v rámci prvního mezinárodního vesmírného partnerství: testovacího projektu Apollo-Sojuz.

To byla devítidenní mise, při níž se během zkušebního letu na oběžné dráze spojila kosmická loď Apollo s americkými astronauty s lodí Sojuz se sovětskými kosmonauty.

Později došlo k mnohem rozsáhlejší spolupráci USA a Ruska, konkrétně v rámci programu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a společných letů na stanici na palubě ruských kosmických lodí Sojuz. „Součástí ideje ISS bylo vytvořit program, v němž by americký a ruský vesmírný sektor byly tak úzce propojeny, že by bylo nemyslitelné, aby došlo ke konfliktu,“ podotkl americký bezpečnostní expert David Burbach.

Na provozu ISS v současnosti kromě Američanů a Rusů participují také Evropané, Kanaďané a Japonci.

Co se nyní může změnit? Rusové už dříve při zhoršujících vztazích mezi Ruském a západem a při rostoucí agresivitě Kremlu naznačili, že ISS hodlají dříve či později opustit. Zatím však zůstalo u slov, NASA uvedla, že všichni partneři na ISS i nadále spolupracují.

„NASA pokračuje ve spolupráci s Roskosmosem a našimi dalšími mezinárodními partnery v Kanadě, Evropě a Japonsku, abychom zachovali bezpečný a nepřetržitý provoz Mezinárodní vesmírné stanice,“ uvedl mluvčí NASA Dan Huot.

Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin pak na Twitteru napsal, že jeho instituce si váží profesionálních vztahů s NASA. Nicméně, Rogozin též uvedl, že Rusové stahují své lidi z evropského kosmodromu v Kourou.

Pokud Rusko současnou situaci nebude ještě více eskalovat, například napadením států NATO či použitím zbraní hromadného ničení, kterými v současnosti celému světu vyhrožuje, odborníci očekávají, že spolupráce s ním na ISS bude pokračovat:

„Myslím si, že je nepravděpodobné, že by se v současné době situace dostala do bodu, kdy by USA a Rusko přestaly spolupracovat na ISS,“ řekl Burbach.

Burbach dodal, že vzhledem k tomu, že národy jsou při práci na vesmírné stanici velmi propojené, nebylo by ve skutečnosti možné, aby Rusko partnerství ukončilo, aniž by se celá mise rozpadla. „Takto to prostě není postaveno,“ řekl.

Například americké a ruské segmenty orbitální laboratoře jsou na sobě navzájem závislé, pokud jde o životně důležité funkce, jako jsou systémy podpory života a komunikace.

Zatím se nic nemění ani na tom, americký astronaut Mark Vande Hei měl koncem příštího měsíce přistát na palubě ruské lodi Sojuz v Kazachstánu. „Dne 30. března se podle plánu vrátí kosmická loď Sojuz s astronautem NASA Markem Vande Heiem a kosmonauty Pjotrem Dubrovem a Antonem Škaplerovem zpět na Zemi,“ dodal Huot. „Takže na jeho návratu se nic nemění.“.

Přestože stávající partnerství mezi USA a Ruskem v oblasti ISS zatím zůstává zachováno, USA již dlouho plánují snížit svou závislost na lodích Sojuz, které dopravují astronauty NASA do vesmíru a zpět.

Závislost Američanů na Rusech je již minulostí, zejména díky soukromým americkým subjektům.

Nicméně, ruský vpád na Ukrajinu se vesmíru dotýká v jiných oblastech. Rusko nepochybně využívá vlastní navigační a komunikační zpravodajství z vesmíru. Ostatně, i data ze soukromých společností, které do kosmu vypustily své satelity, jsou v tomto ohledu využitelné.

Jak ukazují satelitní snímky pohybu ruské armády pořízené společností Maxar Technologies, i soukromé společnosti mohou v současnosti pořizovat a distribuovat snímky povrchu Země ve vysokém rozlišení.

Už v minulosti některé země, Rusko nevyjímaje, provedly testy zničení družic a satelitů přímo na oběžné dráze.

Ukrajina sice nemá vlastní výzvědné družice, ale některé jiné subjekty jí potřebné informace v rámci solidarity dodávají. Zda se ruská agrese přesune i do kosmu, například v podobě ničení cizích družic, to však teprve ukáže čas.