Ničivé australské požáry mají evropskou stopu

Proč stále častěji slýcháme o destruktivních požárech, když vypalování stanovišť bylo dříve běžným způsobem, jak získat prostor pro pastvu či zemědělství? Mezinárodní tým vědců, mimo jiné i s českou účastí, pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé.

Hospodaření s ohněm a cílené vypalování stanovišť známe z celého světa. Historické zdroje v podobě uměleckých děl či zápisků z doby kolonizace naznačují, že oheň pravděpodobně využívali i domorodí obyvatelé Austrálie (Aboridžinci).

Tyto zdroje ukazují otevřenou krajinu savanového typu, ve které dominovaly traviny a byliny s roztroušenými stromy. Analýzy usazeného pylu, které představují jakési “okno do minulosti”, však dosud naznačovaly, že krajina měla dříve poněkud odlišnou tvář.

Velmi hojně (téměř z padesáti procent) v ní naopak měly být zastoupeny stromy, méně pak byliny a keře. Jak tedy dřívější australská krajina vypadala a jakou roli v ní hrál oheň? Zde bylo opět třeba využít služby specialistů na analýzu historického pylu, palynologů, mezi které patří i doc.

Petr Kuneš z katedry botaniky pražské Přírodovědecké fakulty UK. „Australské dřeviny jsou specifické tím, že přenos pylu pro ně z velké míry zajišťuje hmyz (jsou takzvaně hmyzosnubné). V našem prostředí se pyl dřevin obvykle přenáší větrem a předchozí modely nebyly na tato specifika australských dřevin kalibrované, což výrazně ovlivnilo (zkreslilo) výsledky dřívějších analýz,” podotýká docent Kuneš.

Autoři nové studie proto využili komplexního paleoekologického modelování šíření pylových zrn v kombinaci s analýzou současného vegetačního pokryvu a rostlinných makrozbytků. Výsledky studie ukazují, že před příchodem kolonistů dominovaly na jihovýchodě Austrálie traviny a byliny (51 %) s roztroušenými stromy (15 %), keře tvořily přibližně třetinu vegetace (34 %).

Výrazně se tedy podobají tomu, jak krajinu zachytily historické zdroje. Data také potvrzují, že domorodí obyvatelé poměrně často využívali řízené vypalování. Tyto cíleně zakládané požáry byly sice běžné, ale nenabývaly nijak rozsáhlých rozměrů a oheň živilo převážně bylinné patro.

S příchodem evropských kolonistů na konci 18. století se však krajina proměnila. Otevřená stanoviště v nížinách, která jsou vhodná k zemědělskému využití, byla zpočátku hojně vypalována a proto se zde zvýšilo zastoupení travin a bylin a došlo k redukci stromové vegetace.

Poté bylo od využívání ohně v krajině úplně upuštěno. V lesních a hůře přístupných oblastech se proto výrazně zvýšilo zastoupení keřů, v hustém podrostu pak došlo jednak k nahromadění potenciálně hořlavé biomasy, současně se ale zvýšilo i propojení hořlavých částí, umožňující snadnější přeskakování ohně.

Docent Kuneš přibližuje další specifika místní vegetace: „Australské dřeviny jsou pyrofilní (uzpůsobené k disturbancím ohněm), ale jsou adaptované pouze na nepříliš intenzivní oheň, který se rychle přežene.

” Zvýšením hustoty keřového podrostu spolu s hromaděním kůry odlupované z eukalyptových stromů vzniká velké množství hořlavé biomasy, a jak říká docent Kuneš „eukalypty tak vlastně podpalují samy sebe“. Domorodí obyvatelé regulovali množství hořlavé biomasy pravidelným vypalováním podrostu. Současné požáry však živí hustý podrost a nahromaděná kůra a výsledkem jsou intenzivnější a špatně regulovatelné ohně.

Kumulace hořlavé biomasy a zvýšení její konektivity jde v jihovýchodní Austrálii ruku v ruce s globální klimatickou změnou, která v posledních desetiletích výrazně ovlivňuje teplotní oscilace a proudění větrů, na nichž závisí lokální počasí.

Dochází tak ke změnám rozložení srážek a častějšímu výskytu teplého, suchého a větrného počasí, které podporuje rozšiřování ohňů a znesnadňuje jejich kontrolu.

Foto: Přírodovědecká Fakulta UK, Pixabay

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Magnetické pole Země kdysi téměř...

Magnetické pole obklopující naši planetu je docela užitečná záležitost....

Tajemný tvor jménem čupakabra: Výmysl...

O tajemné tvory není na naší planetě nouze. S některými si evoluce pohrála...

Odkaz Mendela: Slepice více snáší a...

V červenci uplynulo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada...

PROJEKT CETI: O čem si povídají...

Velryby patří k největším živočichům planety. Jak jsou na tom ale s...

Pozor na kousnutí

V nedávné době narazili badatelé ve středním Mexiku ve státě Thaxcala...

Když prší ptáci… Proč padají...

Z nebe padají dešťové kapky, sněhové vločky a také… ptáci. Úkaz z...

Barevné ryby s násilnickou povahou

Představa akvária plného krásně barevných samců bojovnic pestrých může...

Slavní ichtyosauři

Ichtyosauři jsou slavnou skupinou vyhynulých mořských plazů. Na rozdíl od typických...

Vlaštovčí zálety: Mnohaletý výzkum...

Mnoho druhů ptáků bývá pro svou lásku a neochvějnou věrnost partnerovi...

Evropu sužují vysoké teploty, podle...

Byť bývaly mnohdy vysmívané, klimatické změny svou existenci dávají nyní drsně...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Právo první noci: Musela se nevěsta podvolit svému feudálovi?

Právo první noci: Musela se...

V románech a filmech se velice často objevuje právo první noci. Hodně...
Syfilis se ve středověku léčila zákazem hry v kostky

Syfilis se ve středověku léčila...

S projevy řady chorob si lékaři ve středověku příliš nevěděli rady, proto...
Švýcarská garda bránila Svatého otce do posledního muže

Švýcarská garda bránila Svatého...

Hornatá krajina Švýcarska nenabízí moc úrodné půdy k uživení rodiny, proto si...
Čokoládu lidé považovali za lék už na konci 16. století

Čokoládu lidé považovali za lék...

Hořká čokoláda s minimálně 70 % kakaa má kladný vliv na zdraví. Jde o novodobé...
Omyly u Nobelovy ceny: Mendělejev ji nedostal kvůli závisti

Omyly u Nobelovy ceny: Mendělejev...

Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907),...
Pan finančník: Morrisova banka rozhodne americký boj o nezávislost

Pan finančník: Morrisova banka...

Za to, že Spojené státy přetrhaly pouta s Británií, nemohla jen...
Opium: 20 milionů závislých mělo jen v Číně

Opium: 20 milionů závislých mělo...

Co víme o lidech žijících v dobách 8000 až 5000 před naším letopočtem?...
Výstava Národního muzea Nikdy se nevzdáme! je k vidění i v Londýně

Výstava Národního muzea Nikdy se...

Nedávno otevřená výstava v Národním muzeu s názvem Nikdy se nevzdáme! se...
Ruská Kavalergarda zlikvidovala povstání proti Mikulášovi I.

Ruská Kavalergarda zlikvidovala...

Předchůdcem ruské carské gardy se stává vojenská jednotka Alexandra...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.