Domů     Medicína
Když je imunita hlavním nepřítelem
Dagmar Garciová 12.1.2022
Úvodní foto: BruceBlaus / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Britští vědci zveřejnili z počátku roku novou studii, která se zaměřila na výzkum DNA, mimo jiné si potvrdili to, čeho se již delší dobu obávali – vzestup autoimunitních onemocnění.

Imunitní systém stále většího počtu lidí již nedokáže rozlišit mezi zdravými buňkami a napadajícími mikroorganismy,“ shodli se dva významní světoví experti James Lee a Carola Vinuesa. Následně vytvořili samostatné výzkumné skupiny, které mají pomoci určit přesné příčiny autoimunitních onemocnění.

Počet autoimunitních případů začal na západě narůstat zhruba před 40 lety. Nyní se však vyskytují také v zemích, kde nikdy předtím nebyly. Například k největšímu nárůstu případů zánětlivých střevních onemocnění v poslední době došlo na Středním východě a ve východní Asii.

Mezi autoimunitní onemocnění patří například diabetes I. stupně, revmatoidní artritida, zánětlivá onemocnění střev, roztroušená skleróza a další. Většina vědců se domnívá, že v tomto vzestupu hrají klíčovou roli faktory životního prostředí.

„Lidská genetika se za posledních několik desetiletí nezměnila. Takže to musí být něco ve vnějším světě, něco co zvyšuje naši predispozici k autoimunitním onemocněním,“ uvedl Lee, který dříve působil na Cambridgeské univerzitě.

Kde je tedy „zakopaný pes“? V jídle… „Jídlo z fast foodů postrádá určité důležité složky, jako je např. vláknina, což může ovlivňovat mikrobiom člověka – soubor mikroorganismů, které máme ve střevech a které hrají klíčovou roli při kontrole různých tělesných funkcí,“ sdělila Vinuesa. Právě uvedené změny údajně spouštějí autoimunitní onemocnění.

Nemůžeme toho udělat mnoho, abychom zastavili globální šíření franšíz rychlého občerstvení. Místo toho se snažíme porozumět základním genetickým mechanismům, které podporují autoimunitní onemocnění a díky nimž jsou někteří lidé k nemocím náchylnější,“ řekla na závěr Vinuesa.

Vědci také vyzdvihli současnou úroveň vědy, která jim umožňuje detailně prozkoumat DNA, sekvenovat ji a následně třeba i pozměnit.

Lee také zdůraznil, že narůstající počet případů autoimunitních onemocnění po celém světě znamená, že nové léčebné postupy a léky jsou nyní naléhavě potřeba více než kdykoli předtím.

Související články
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz