Australští badatelé z Flinders University s největší pravděpodobností nalezli odpověď na otázku, co v konečném důsledku vedlo k vyhynutí posledních jedinců označovaných jako tzv. hromoví ptáci – Genyornis newtoni. Tito tvorové vážili kolem 230 kilogramů a dosahovali výšky zhruba 2 metrů.
Indicii k tomu, co stálo za vymizením australské megafauny, poskytl objev vzácné fosilie, díky němuž se vědcům podařilo odhalit závažnou kostní infekci. Objev byl učiněn v bahenních korytech na ploše zhruba 160 kilometrů čtverečních rezervace jezera Callabonna, nacházející se 600 kilometrů severovýchodně od města Adelaide, kde ptáci postupně jeden za druhým uvízli.
„Ve fosilním záznamu je vzácné najít jednu, natož několik dobře zachovaných fosilií se známkami infekce. Nyní máme mnohem lepší představu o životních výzvách těchto ptáků,“ řekla vedoucí výzkumnice Phoebe McInerney.
Studie odhalila, že asi 11 % ptáků trpělo osteomyelitidou (zánětem kostní dřeně). Tehdejší megafauna se potýkala s ekologickými potížemi, které se projevovaly například v podobě velkého sucha. Jak kontinent vysychal, velká vnitrozemská jezera a lesy začaly mizet a střední Austrálie se stala pustou pouští.
To vedlo ke snížení zdrojů potravy, což u zvířat vyvolalo značný stres. Náročné podmínky prostředí mohou mít negativní fyziologické účinky, jako je právě vysoká míra případů kostní infekce, přičemž oslabení jedinci se následně často utopili v hlubokém bahně.
Nenechte si ujít další zajímavé články
