Nový výzkum ptáků hnízdících v EU ukazuje, že za téměř 40 let vymizel každý šestý ptačí jedinec. Celkově jsme tak od roku 1980 přišli o přibližně 600 milionů ptáků.

Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB), BirdLife International a České společnosti ornitologické (ČSO) analyzoval údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou v zemích EU původní.

Autoři studie odhadují, že mezi lety 1980 a 2017 došlo k celkovému populačnímu poklesu evropských ptáků o 17–19 %, což odpovídá ztrátám mezi 560 a 620 miliony jedinců. Ve skutečnosti během tohoto období ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst početnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců.

Velký podíl na ztrátách má velmi výrazný pokles malého počtu běžných druhů a totéž platí o přírůstcích – několik málo ptačích druhů zaznamenalo vysoké nárůsty populací.

Studie je založena na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), projektu Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC), a povinných zpráv členských států EU, které musejí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.

Nejvíce zasaženým druhem je kdysi všudypřítomný vrabec domácí. Od roku 1980 přišel o polovinu své populace, což představuje úbytek celkem 247 milionů ptáků. Jeho blízký příbuzný, vrabec polní, zaznamenal ztráty kolem 30 milionů jedinců.

Na oba druhy působí změny zemědělské politiky a hospodaření, vrabci domácí však mizejí také z městského prostředí. Důvody úbytku městských populací jsou různorodé, od nedostatku potravy a hnízdních příležitostí přes šíření ptačí malárie až po vliv znečištěného ovzduší.

Porovnáme-li populace ptáků podle prostředí, která obývají, nejvyšší celkové ztráty spatřujeme u polních a lučních ptáků. Všeobecně se uznává, že za prudký úbytek volně žijících živočichů jsou zodpovědné změny v zemědělských postupech, které jsou ovlivňovány politikou.

Také početnost dálkových migrantů, jako je budníček větší a konipas luční, či bahňáků, jako je čejka chocholatá, klesla relativně více než u ostatních skupin.

Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech 20. století došlo k velkému snížení počtu ptáků, v posledním desetiletí se tempo poklesu zpomalilo. Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích poskytují v EU právní ochranu prioritním druhům a stanovištím a prokazatelně prospívají ptačím druhům a posilují ochranu stanovišť.

Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací.

Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější.

Tato práce však potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukazovaly, že v poslední době došlo ke značným ztrátám druhové rozmanitosti. Úbytek běžných a hojných ptáků dokazuje, že je i nadále potřeba rozsáhlejší spektrum ochranářských akcí.

Naléhavá je zejména nutnost ochrany ptáků spjatých se zemědělskou krajinou, stejně jako ochrana dálkových migrantů podél jejich tahových cest.