Nový výzkum ptáků hnízdících v EU ukazuje, že za téměř 40 let vymizel každý šestý ptačí jedinec. Celkově jsme tak od roku 1980 přišli o přibližně 600 milionů ptáků. Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB), BirdLife International a České společnosti ornitologické (ČSO) analyzoval údaje o 378 z 445 ptačích druhů, které jsou v zemích EU původní.
Autoři studie odhadují, že mezi lety 1980 a 2017 došlo k celkovému populačnímu poklesu evropských ptáků o 17–19 %, což odpovídá ztrátám mezi 560 a 620 miliony jedinců. Ve skutečnosti během tohoto období ubylo až 900 milionů ptáků, ztrátu však vyvažuje nárůst početnosti některých druhů o přibližně 340 milionů jedinců.
Velký podíl na ztrátách má velmi výrazný pokles malého počtu běžných druhů a totéž platí o přírůstcích – několik málo ptačích druhů zaznamenalo vysoké nárůsty populací. Studie je založena na údajích Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), projektu Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC), a povinných zpráv členských států EU, které musejí podle směrnice EU o ptácích podávat Evropské komisi.
Nejvíce zasaženým druhem je kdysi všudypřítomný vrabec domácí. Od roku 1980 přišel o polovinu své populace, což představuje úbytek celkem 247 milionů ptáků. Jeho blízký příbuzný, vrabec polní, zaznamenal ztráty kolem 30 milionů jedinců.
Na oba druhy působí změny zemědělské politiky a hospodaření, vrabci domácí však mizejí také z městského prostředí. Důvody úbytku městských populací jsou různorodé, od nedostatku potravy a hnízdních příležitostí přes šíření ptačí malárie až po vliv znečištěného ovzduší.
Porovnáme-li populace ptáků podle prostředí, která obývají, nejvyšší celkové ztráty spatřujeme u polních a lučních ptáků. Všeobecně se uznává, že za prudký úbytek volně žijících živočichů jsou zodpovědné změny v zemědělských postupech, které jsou ovlivňovány politikou.
Také početnost dálkových migrantů, jako je budníček větší a konipas luční, či bahňáků, jako je čejka chocholatá, klesla relativně více než u ostatních skupin. Zatímco v osmdesátých a devadesátých letech 20.
století došlo k velkému snížení počtu ptáků, v posledním desetiletí se tempo poklesu zpomalilo. Směrnice o ptácích a Směrnice o stanovištích poskytují v EU právní ochranu prioritním druhům a stanovištím a prokazatelně prospívají ptačím druhům a posilují ochranu stanovišť.
Příkladem může být sedm druhů dravců, jejichž počty během posledních desetiletí stouply v důsledku zvýšení jejich ochrany, snížené míry pronásledování a omezení používání pesticidů či zavedení cílených projektů na obnovu jejich populací.
Bez zavedení těchto směrnic by populační pokles mnoha druhů byl bezesporu ještě o mnoho výraznější. Tato práce však potvrzuje výsledky předchozích výzkumů, které ukazovaly, že v poslední době došlo ke značným ztrátám druhové rozmanitosti.
Úbytek běžných a hojných ptáků dokazuje, že je i nadále potřeba rozsáhlejší spektrum ochranářských akcí. Naléhavá je zejména nutnost ochrany ptáků spjatých se zemědělskou krajinou, stejně jako ochrana dálkových migrantů podél jejich tahových cest.
Nenechte si ujít další zajímavé články
