Máme pocit, že mezi většinovým vzorkem populace se stále udržuje mýtus, že formát MP3 je ideální pro přenosné přehrávače. Je to opravdu mýtus a je načase ho vyvrátit.

Formát MP3 vznikl v dobách, kdy přenosné digitální přehrávače zápolily především s nedostatkem paměti. Ty byly drahé a stále s malou kapacitou, proto vznikly takzvané ztrátové kodeky, které byly schopné (dle velice pečlivě zvolených kompresních algoritmů) vynechávat tu část hudby, kterou by posluchač v danou chvíli stejně neslyšel, nebo je zřejmé, že se celkový hudební vjem bez této části záznamu obejde. Alespoň podle názoru inženýrů Frauhoferova institutu, kteří MP3 vyvinuli.

Díky tomu se do přehrávače vešlo více alb. Ve své době to byl úžasný nástroj pro možnost poslechu hudby z malých digitálních přehrávačů, kterým se automaticky začalo říkat MP3 přehrávače. Těchto ztrátových kodeků bylo v určité době vyvinuto několik (Ogg, AAC, ATRAC a další).

Jak již ze samotné definice vyplývá, jde o záznam ztrátový, část hudby, množství detailů a podrobností zvuku nástrojů i hlasu, je tedy vynechaná, není zaznamenaná a ani přehrávaná. Existovaly sice určité snahy o systémy zpětného dopočítávání ze záznamů MP3, ale s nepříliš přesvědčivým výsledkem.

Velikost pamětí v přenosných přehrávačích časem rapidně vzrostla a tedy záměrné poškozování kvality hudebního záznamu, kterým MP3 bezesporu je, ztratilo smysl a opodstatnění. Bohužel v představách běžných, do tajů elektroniky nezasvěcených posluchačů se gloriola MP3, jako jediného vhodného kodeku pro poslech hudby v exteriéru, nezměnila.

Vezmete-li v úvahu, že současně dramaticky vzrostla schopnost a kvalita miniaturních digitálních zesilovačů a také kvalita sluchátek, je využívání ztrátových kodeků pro poslech hudby nesmyslným hříchem nejen na práci zvukařů, ale především na vašich uších, protože jim neposkytujete dnes zcela dostupnou špičkovou kvalitu poslechu.

I při streamování hudby jsou možnosti poslouchat vyšší kvalitu než ztrátové MP3, jen je třeba si správně zvolit poskytovatele a vyšší úroveň nabízené služby. Rozdíly v ceně nejsou tak markantní jako rozdíl v kvalitě dosažené hudební reprodukce.

Poslouchat můžete FLAC, který zmenšuje velikost ukládaných souborů, ale jde o princip bezeztrátový a proto výsledkem je původní kvalita zvuku nahrávky CD. Dále je zde WAV, tedy originální záznam kvality zaznamenané na CD (16 bit/44,1 kHz).

Mnohé špičkové nebo remasterované nahrávky jsou již běžně prodávány ve formátech hi-res, tedy ve vysokém rozlišení, jejichž kvalita většinou výrazně přesahuje možnosti a reprodukční výsledek CD záznamu.

Množství zaznamenaných hudebních informací výrazně roste s délkou digitálního slova (z 16 na 24 bitů) a vyšším vzorkovacím kmitočtem (48, 88,2, 96, 192 kHz).

V případě jednobitového DSD záznamu je situace nárůstu kvality ještě výraznější (jsou využívány jako studiové mastery). To vše (včetně DSD!!) dnes můžete poslouchat i v autobuse, na procházce nebo v parku.

Přenosné audio-přehrávače a kvalitní sluchátka jsou schopna pro vás reprodukovat až neuvěřitelně kvalitní zvuk přímo z vaší kapsy. Jen jim musíte dát šanci a nekomprimovat či neposlouchat vše automaticky v MP3, protože, „tak to přeci dělával váš dědeček“.

Váš dědeček však pravděpodobně neměl ve výbavě tak kvalitní audio komponenty, včetně sluchátek, jaké je možno pořídit v současné době.

Pochopitelně hi-res nahrávky si plně vychutnáte také v klidu domova z kvalitních domácích sluchátek, sluchátkového zesilovače či DAC převodníku a z harddisku počítače. Získáte tak nádherný, opakovatelný zážitek z dokonalého zvuku.

Zažijete pocit živé, reálné fyzické přítomnosti hudebníků a zpěváků ve vaší blízkosti. Poslech na sluchátka vás navíc přijde výrazně levněji (ve srovnatelné kvalitě reprodukce) než při pořizování zesilovačů a reprobeden.