Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Až donedávna byly možnosti léčby chronických onemocnění ledvin omezené, hlavními pilíři byla dialýza nebo transplantace ledvin. Léky nové třídy na diabetes a obezitu se ukazují nadějnými i pro pacienty trpící selháním ledvin, mohou jejich poškození zvrátit. Najde se do budoucna lék, který je zcela vyléčí? Chronické onemocnění ledvin postihuje odhadem 700 milionů lidí po celém […]
Autoimunitní encefalitidy jsou zánětlivá onemocnění mozku, při nichž si imunitní systém splete vlastní nervové buňky s nepřítelem, což je samozřejmě solidní průšvih. Výsledkem nebývá klasická neurologická symptomatika, ale snad ještě něco horšího, totiž dramatická změna chování, halucinace, ztráta paměti, zmatenost nebo psychotické epizody. Odborný materiál pocházející z dílny amerického akademického lékařského centra Cleveland Clinic praví: […]
Tým australských vědců zkoumal schopnost děložní sliznice kompletně se zregenerovat během tří až pěti dní, a to bez tvorby jizev. Zajímal se o to, zda by se tato nevídaná schopnost zázračné tekutiny zvané menstruační plazma dala využít i k hojení kůže a jejích defektů. Po ovulaci, pokud nedojde k oplodnění, klesne v těle ženy hladina […]
Snad každý ho má v lékárničce. Jde o velmi rozšířený lék proti bolesti a ke snížení horečky. Málokdo ovšem ví, že se standardně vyrábí z ropy. To už ale nemusí platit. V budoucnu bude možná vznikat z odpadních plastů. Jak ale paracetamol souvisí s bakterií E.coli? Jedná se o běžnou bakterii, podobající se svým tvarem […]
S virem HIV v těle žije asi 39 milionů lidí na světě. Antiretrovirová terapie dokáže brzdit množení viru, díky čemuž se počty lidí, kteří zemřou v souvislosti s HIV, postupně snižují. V těle však i tak zůstávají latentní rezervoáry viru, které mohou spustit opětovné propuknutí nemoci. Právě útok na ně považují odborníci za klíčový k […]
