Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října. Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku.
„Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.
Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky.
Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Jedinou možností v současné době je biologická injekční léčba. Ta byla původně hrazena pacientem a pohybovala se v řádu desítek tisíc, nyní je na vybraných klinikách a ve vybraných nemocnicích hrazena pojišťovnou.
Léčba je dlouhodobá a náročná pro pacienty i lékaře, ale je jedinou šancí onemocnění nejen zastavit a zrak udržet, ale též zlepšit subjektivní vidění zmírněním projevů.