Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.
Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
Lidé žijící ve městě či blízko civilizované oblasti jsou pod vlivem mnoha druhů záření, ať už se jedná o rádiové vlny, ultrafialové záření ze Slunce, infračervené záření či vysokofrekvenční záření. Poslední jmenované využívají ke své funkci mobilní telefony, stejně jako televize či mikrovlnné trouby. Ohrožují tyto vlny lidské zdraví? Lidské tělo tato různá záření v […]
Některým žralokům se nový chrup obnoví každých několik týdnů, krokodýli mohou během svého života vystřídat i tisíc zubů. Člověk má nárok na jediný reparát, pak nezbývá než se smířit s mezerou, implantátem nebo můstkem. Do pár let by ale mohla přibýt další možnost – po aplikaci injekce počkat, až nový zub opět doroste. Nějakou formou bezzubosti […]
Záhadný virus, označovaný jako „lenochodí horečka“ byl kdysi omezen jen na Amazonii, nyní se však, poté co prošel genetickými změnami, díky kterým je silnější, šíří po celé Americe a první případy se objevily už i v Evropě. Máme se bát? Virus oropouche (čti oropuče), jak se odborně nazývá, byl až donedávna relativně neznámým, výskyt se […]
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk, plánovat budoucnost a také spolupracovat. Podle čerstvé studie však naše rozvinuté mozky mají jednu nevýhodu. Oblasti, které se během lidské evoluce rozšířily nejvíce, se zároveň […]
