Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Odborníci na výživu nabádají k tomu, abychom alespoň dvakrát týdně konzumovali mořské ryby, což ovšem může být zatěžující pro peněženku. Dobrou zprávou je, že hvězdou doporučení se nyní staly konzervované sardinky, které si může dovolit opravdu každý „Místo toho, aby poskytovaly izolované mononutrienty, jsou rybí konzervy kompletní potravinou,“ říká nutriční specialista Colin Robertson a zdůrazňuje […]
Novopečené matky často popisují boj s „mozkovou mlhou“, kdy se potýkají s výpadky krátkodobé paměti, roztržitostí, problémy se vyjádřit či neschopností udržet pozornost. Tyto obtíže byly dlouhou dobu připisovány nedostatku spánku a stresu při péči o novorozence. Nyní se však ukazuje, že za tím stojí změny v mozku vyvolané těhotenstvím! Poporodní mozková mlha, v angličtině […]
Geny jsou zvláštní archiv. Pamatují si příběhy našich předků po tisíce generací a občas v nich zůstane i chyba, která se tiše dědí dál. Je nenápadná. Nepůsobí bolest ani únavu. Člověk o ní nemusí vědět celý život. Přesto může jednou rozhodnout o zdraví jeho dítěte. Právě to je případ řady dědičných onemocnění, například cystické fibrózy, […]
Je známou pravdou, že se na výletních lodích snadno šíří gastrointestinální infekce, jako je norovirus či E. coli, případně respirační infekce, jak tomu bylo na počátku pandemie covidu. Ovšem slyšet o prvním ohnisku hantaviru na výletní lodi bylo znepokojivé i pro odborníky. Zdá se, že nebezpečí bylo prozatím zažehnáno. Máme se bát nové pandemie? Hantavirus […]
Jsou lidé, kteří ať se snaží, jak chtějí, na schůzku nikdy nedorazí včas. A to i když vědí, že je nedochvilnost vnímána jako bezohlednost či projev nedostatečné úcty k protistraně. Nejnovější průzkumy ukazují, že za to lidé, kteří chodí chronicky pozdě, možná úplně nemohou. Jaké jsou nejčastější příčiny nedochvilnosti? A dá se s ní bojovat? […]
