Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Umělá inteligence na jedné straně pomáhá vědcům vyvíjet nové léky, analyzovat genetické informace a hledat způsoby, jak porazit nebezpečné nemoci. Na straně druhé její nepopiratelné schopnosti by se mohly dostat do rukou teroristů nebo agresivních států. Britská rozvědka MI5 varuje, že AI může zásadně změnit možnosti vývoje biologických zbraní. Ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum […]
Lidé, kteří se pomocí diety snaží zbavit nadbytečných kilogramů, jsou si dobře vědomi faktu, že když už člověk tukové buňky má, nemůže se jich jen tak zbavit. Tukové buňky lze pouze „vyhladovět“, a tím zmenšit jejich velikost, ale zbavit se jich tělo neumí. Právě to mění přelomový experimentální lék CBL-514, který by se mohl stát […]
Studie publikovaná v říjnu 2026 v prestižním světovém onkologickém žurnálu The Lancet detailně zkoumala celosvětový výskyt nových případů rakoviny za rok 2024 a zaměřila se především na příčinné souvislosti jejich vzniku. Odhadem až 2,3 milionu nových záchytů rakoviny, což představuje 12%, bylo zřejmě způsobeno běžnými viry a bakteriemi, které se v populaci nachází. Vědci již […]
V současné době infekce rezistentní na antibiotika zabíjejí každý rok více než milion lidí. Lidstvo však bojuje s těmito neviditelnými nepřáteli, kteří způsobují nemoci, jako je mor, lepra či tuberkulóza, už po tisíciletí. Vědci proto zkoumali účinky masti pocházející z raného středověku na bakterie a výsledky byly vskutku překvapivé Někdy v 10. století sepsali anglosaští […]
Podle odborníků se nás mozek vyvíjí ze dvou odlišných buněčných systémů, což naznačuje, že evoluce sloučila dva starověké nervové systémy s velmi odlišnými funkcemi. Objev vědcům také umožnil pěstování lidských neuronů zadního mozku v laboratoři, což otevírá možnosti nejen ke studiu, ale doufejme, že i k léčbě ALS, spinální svalové atrofie a dalších onemocnění mozkového […]
