Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.
Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19. Umí ho rozpoznat a do budoucna ho snad bude schopná i zastavit dříve, než […]
Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém […]
Nová studie došla k závěru, že ChatGPT dokázal lépe diagnostikovat nemoci než lidský lékař. A to dokonce i v případech, kdy lékaři měli k tomuto chatbotovi přístup. Odborník na interní medicínu Adam Rodman z bostonského Beth Israel Deaconess Medical Center, očekával, že chatboti s umělou inteligencí budou skvělým pomocníkem pro lékaře při stanovování diagnóz. Výsledky […]
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské. Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
