Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.
Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval […]
Menopauza, při které u ženy dochází k zástavě menstruace, znamená ztrátu plodnosti ženy. Ovšem se sníženou tvorbou ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu je spojen nárůst rizika některých chorob u žen, před kterými je tyto chránily. Oddálení menopauzy by ženy před jejich rozvojem uchránilo. Nadějí by mohl být již známý imunosupresivní lék rapamycin. Ženy po […]
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se Pavel a hospitalizován byl s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil již před dvěma lety. Nové tenké střevo se však […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení. Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
