Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.
Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Řada lidí může z vlastní zkušenosti potvrdit, že koleno dokáže člověka pořádně potrápit. Jde o velmi namáhaný a zároveň klíčový kloub našeho těla. Prostředek ke zlepšení procesu rehabilitace po operaci či úrazu nedávno představili vědci ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Technische Hochschule Deggendorf. Tým expertů vyvinul rehabilitační robotickou pomůcku, která má více funkcí. […]
Většina lidí si problémy se srdcem a riziko infarktu spojuje až s vyšším věkem. Nová rozsáhlá studie však zjistila, že usazování plaku v cévách, který je hlavní příčinou srdečního infarktu, lze detekovat už u některých dospělých mladších 30 let. To naznačuje, že ochrana srdce může být někdy nutná už desítky let před rozvojem prvních příznaků […]
O tom, že magická hranice 10 000 kroků denně je jen marketingový trik z reklamy na krokoměry, už bylo napsáno hodně. Přesto se řada doporučení zaměřuje na to, jak je důležité zvládnout během dne určitý počet kroků. Podle nejnovější studie australských vědců je však pro zdraví mnohem důležitější, jak svižně se procházíte, než jak dlouho […]
Retinální organoidy – tento laikovi nic neříkající výraz lze rovněž vyjádřit jinými dvěma slovy, a to „mini sítnice“. Jedná se de facto o laboratorní modely lidské sítnice, sloužící k výzkumu vývoje oka či k testování léčebných postupů, zvažuje se také jejich využití coby zdroje buněk k buněčné terapii. Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v […]
Kdo by se s příchodem podzimu a chladných dní netěšil na šálek horké kávy či čaje. Odborníci však nabádají k tomu, aby lidé před konzumací nechali nápoje trochu vychladnout, pokud se do budoucna nechtějí potýkat s rakovinou jícnu Odborníci z Oxfordské univerzity v největší celosvětové studii, týkající se vlivu konzumace horkých nápojů na rozvoj rakoviny […]
