Podpořit zdraví včel a dalších opylovačů se v novém výzkumu snaží vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Květnaté louky i travní porosty zkouší hnojit selenem a zinkem. Oba mikroprvky působí jako antioxidanty. Přispět by tak mohly k větší odolnosti včelstev vůči chorobám. Zároveň by selen a zinek mohl obohatit také výsledný med.

Vědci z Agronomické fakulty testují postřik na květnaté louky se selenem a zinkem.

„Velký problém u opylovačů je ten, že jsou v podstatě podvyživení. Hlavně včely mají nedostatek mikroprvků, hůře proto odolávají stresům,“ říká výzkumnice Ivana Koláčková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty. Vědci proto zkouší včely vyživit prostřednictvím nektaru. Na květnaté louky a travní porosty aplikují postřik se selenem a zinkem. „Mikroprvky tak včely a čmeláci přijmou v potravě. Díky tomu by měli být odolnější vůči chorobám, protože stejně jako člověk, pokud mají všechny vitamíny, lépe odolají stresům,“ dodává Koláčková.

Selenu a zinku mají včely v potravě nedostatek. Díky postřiku by ho mohly získat z nektaru.

Kromě samotného postřiku testují vědci také různé varianty travních a bylinných směsí pro výsev. „Testujeme tři směsi pro různé lokality. Máme travní variantu, která by měla dobře fungovat kolem cest, v intravilánech. Cílem je zvýšit v těchto oblastech biodiverzitu, ale bez toho, aby obcím přibyly starosti o údržbu,“ vysvětluje Koláčková. Druhou variantou je květnatá směs vhodná pro opylovače. Ta by mohla najít uplatnění v nevyužitých koutech polí, na březích potoků a u remízků. Výzkumníci testují také kompromisní variantu, kombinaci trav a bylin, která by měla lákat včely a zároveň sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Funkční med jako potravina budoucnosti

Hotové směsi pro výsev včetně návodu, jak je ošetřit postřikem s mikroprvky, by na trhu měly být dostupné na jaře příštího roku. Na jejich vývoji spolupracují vědci s firmou Agrostis Trávníky, s.r.o. V příštím roce by také vědci chtěli začít zkoumat, jak selen a zinek ovlivní kvalitu výsledného medu.

Med obohacený o selen a zinek podporuje správnou činnost nervové soustavy.

„Všechno, co opylovači přijmou v potravě, převedou do medu. Budeme sledovat, jaké množství selenu a zinku se z nektaru do výsledného produktu dostane. Zatím to neumíme odhadnout, protože podobné výzkumy neexistují,“ říká Koláčková. Z medu by se díky přirozenému přídavku mikroprvků mohla stát funkční potravina. „Selen a zinek jsou obecně v populaci nedostatkové. Hlavně u dětí může jejich nedostatek vést k nervovým poruchám. Oba mikroprvky navíc působí jako antioxidanty,“ dodává Ivana Koláčková.

Vědci se navíc zabývají otázkou, zda by aplikace selenu a zinku nemohla podpořit také zdraví samotných rostlin. „Vycházíme z toho, že by mikroprvky mohly posílit odolnost pícnin vůči plísním. Ty mohou produkovat mykotoxiny, jedovaté látky, které se pak skrze krmivo dostávají i do těla hospodářských zvířat,“ vysvětluje vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Jiří Skládanka.

Směsi i postřik testují vědci na dvou lokalitách, ve výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně na Vysočině a v Troubsku na Brněnsku. Projekt je řešený v rámci programu TAČR Zéta 4.

Zajímají Vás další projekty vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně?

Přečtěte si více na: af.mendelu.cz.