Domů     Příroda
Odolnější včelstva i lepší med. Vědci z Brna testují postřik na louky se selenem a zinkem

komerční sdělení

Podpořit zdraví včel a dalších opylovačů se v novém výzkumu snaží vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Květnaté louky i travní porosty zkouší hnojit selenem a zinkem. Oba mikroprvky působí jako antioxidanty.

Přispět by tak mohly k větší odolnosti včelstev vůči chorobám. Zároveň by selen a zinek mohl obohatit také výsledný med.

„Velký problém u opylovačů je ten, že jsou v podstatě podvyživení. Hlavně včely mají nedostatek mikroprvků, hůře proto odolávají stresům,“ říká výzkumnice Ivana Koláčková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty.

Vědci proto zkouší včely vyživit prostřednictvím nektaru. Na květnaté louky a travní porosty aplikují postřik se selenem a zinkem. „Mikroprvky tak včely a čmeláci přijmou v potravě. Díky tomu by měli být odolnější vůči chorobám, protože stejně jako člověk, pokud mají všechny vitamíny, lépe odolají stresům,“ dodává Koláčková.

Selenu a zinku mají včely v potravě nedostatek. Díky postřiku by ho mohly získat z nektaru.

Kromě samotného postřiku testují vědci také různé varianty travních a bylinných směsí pro výsev. „Testujeme tři směsi pro různé lokality. Máme travní variantu, která by měla dobře fungovat kolem cest, v intravilánech.

Cílem je zvýšit v těchto oblastech biodiverzitu, ale bez toho, aby obcím přibyly starosti o údržbu,“ vysvětluje Koláčková. Druhou variantou je květnatá směs vhodná pro opylovače. Ta by mohla najít uplatnění v nevyužitých koutech polí, na březích potoků a u remízků.

Výzkumníci testují také kompromisní variantu, kombinaci trav a bylin, která by měla lákat včely a zároveň sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Funkční med jako potravina budoucnosti

Hotové směsi pro výsev včetně návodu, jak je ošetřit postřikem s mikroprvky, by na trhu měly být dostupné na jaře příštího roku. Na jejich vývoji spolupracují vědci s firmou Agrostis Trávníky, s.r.o. V příštím roce by také vědci chtěli začít zkoumat, jak selen a zinek ovlivní kvalitu výsledného medu.

Med obohacený o selen a zinek podporuje správnou činnost nervové soustavy.

„Všechno, co opylovači přijmou v potravě, převedou do medu. Budeme sledovat, jaké množství selenu a zinku se z nektaru do výsledného produktu dostane. Zatím to neumíme odhadnout, protože podobné výzkumy neexistují,“ říká Koláčková.

Z medu by se díky přirozenému přídavku mikroprvků mohla stát funkční potravina. „Selen a zinek jsou obecně v populaci nedostatkové. Hlavně u dětí může jejich nedostatek vést k nervovým poruchám. Oba mikroprvky navíc působí jako antioxidanty,“ dodává Ivana Koláčková.

Vědci se navíc zabývají otázkou, zda by aplikace selenu a zinku nemohla podpořit také zdraví samotných rostlin. „Vycházíme z toho, že by mikroprvky mohly posílit odolnost pícnin vůči plísním. Ty mohou produkovat mykotoxiny, jedovaté látky, které se pak skrze krmivo dostávají i do těla hospodářských zvířat,“ vysvětluje vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Jiří Skládanka.

Směsi i postřik testují vědci na dvou lokalitách, ve výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně na Vysočině a v Troubsku na Brněnsku. Projekt je řešený v rámci programu TAČR Zéta 4.

Zajímají Vás další projekty vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně?

Přečtěte si více na: af.mendelu.cz.

reklama
Související články
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz