Chemie je bezesporu kouzelná věda, avšak je třeba s ní zacházet opatrně. Jenže co naplat, už od počátků průmyslové výroby do prostředí unikají sloučeniny, se kterými si příroda zas tak příliš nerozumí. Tím pochopitelně živé organismy trpí, ty lidské nevyjímaje..

Mezi tyto sloučeniny patří i léčiva a různé chemické prostředky, které dnešní moderní člověk každodenně používá a život bez nich si už ani nedovede představit. Jedná se o různé čisticí a dezinfekční přípravky, kosmetiku, hygienické prostředky, opalovací krémy atp.

Souhrnně se tato skupina chemikálií označuje zkratkou PPCPs z anglického výrazu „Pharmaceuticals and Personal Care Products“. Zbytky těchto látek odcházejí z domácností s odpadní vodou, která putuje do čističky.

Proces čištění však není dokonalý a stále dost významná část látek uniká do našich potoků, řek a nádrží.

Ryby měnící pohlaví i chování

Některé výzkumy už mimo jiné ukázaly, že vlivem hormonálních léků nebo třeba antidepresiv, které takto unikají do vody, se mění pohlaví ryb či jejich chování. Ze samců se stávají hermafroditi, a některé rybí populace jsou tak v ohrožení.

Poukázala na to mimo jiné studie britských vědců z univerzity v Exeteru, podle kterých se samičí znaky objevily téměř u čtvrtiny rybích samečků.

Koncentrace chemických látek ve vodě zpravidla nebývají nijak závratné. Ale i když odpovídají kostce cukru rozpuštěné v rybníku, koktejl antidepresiv, antikoncepčních prostředků nebo analgetik nadělá slušnou paseku.

Léčiva jsou totiž biologicky vysoce účinné látky, což znamená, že ovlivňují organismy již ve velmi nízkých koncentracích. Své o tom vědí i čeští odborníci, například ti z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a jejího výzkumného centra CENAKVA.

Ohrožené malé toky

Koncentrace mixu cizorodých látek hraje v ovlivňování živých organismů zásadní úlohu. „Nejvyšší koncentrace jsou obecně nalézány v menších tocích, ve kterých dochází k nízkému naředění vypouštěných ,vyčištěných‘ odpadních vod.

Proto paradoxně může být horší situace např. v malém potoku pod Prachaticemi než ve Vltavě pod Prahou,“ vysvětluje prof. Ing. Tomáš Randák, Ph.D, z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Žít v takovém znečištěném prostředí není žádný med: „Tento koktejl cizorodých látek přítomný v životním prostředí může narušovat rozmnožování organismů, měnit jejich chování či u nich vyvolávat chemický stres spojený s různými obrannými reakcemi.

Krajním projevem např.  přítomnosti látek s účinky podobnými samičím hormonům v daném prostředí může být až feminizace samců a vznik hermafroditismu,“ říká Tomáš Randák. Dalším a nikoli nemalým problémem, který může mít dlouhodobé a značně nepříjemné důsledky, je i to, že se ve vodě s různými druhy léčiv setkávají i patogenní mikroorganismy.

Těm tento kontakt sice pohlaví nezmění, ale umožní jim lépe se seznámit se složením antibiotik a dalších medikamentů. Poté, co zaútočí na člověka, budou pak skvěle připraveni a vůči antibiotikům už budou mít přichystanou obranu.

Léky do záchodu nepatří

Výzkumy jihočeských vědců ukazují, že byť určité koncentrace léčiv v našich vodách nejsou výjimkou, není třeba se obávat konzumace ryb v nich žijících. „Cizorodé látky, o nichž se bavíme, jsou v našich tocích téměř všudypřítomné, mohou ovlivňovat organismy, na druhou stranu se téměř nedostávají do masa ryb, a tedy, alespoň podle současných znalostí, neohrožují jejich konzumovatelnost,“ popisuje Tomáš Randák.

K omezení chemických koktejlů pronikajících do vod může přispět každý. Například tím, že omezí využívání chemických látek ve své domácnosti. „Je zapotřebí zvažovat, zda je jejich použití v konkrétní situaci nutné a nelze využít jinou alternativu.

Velmi důležité je i vracet nespotřebované léky do lékárny, a nikoli je hodit do odpadu či spláchnout do záchodu,“ uzavírá Tomáš Randák.

Mikuláš Skála