Domů     Medicína
Počet lidí s chronickým onemocněním jater roste
Dagmar Garciová 31.5.2021
Foto: geralt / pixabay

Játra jsou po mozku druhým nejsložitějším orgánem lidského těla. Mají na starosti stovky funkcí a lze říct, že vykonávají určitý dozor nad nezávadností živin a jejich distribucí do celého těla. Jsou jakýmsi filtrem, přes nějž procházejí všechny látky, které přijímáme.

Jedním z nejvíce rizikových faktorů, který je dokáže trvale poškodit, je špatný životní styl. Důsledkem pak může být nealkoholová tuková choroba jater (tzv. NAFLD) – aktuálně nejčastější chronické jaterní onemocnění.

Naopak, správná péče o játra může mít mnoho pozitivních účinků na celkový stav organismu.

Játra jsou největším a nejtěžším orgánem – u dospělého člověka váží kolem 1,5 kg. Tvoří je dva červenohnědé laloky, které se nacházejí v horní části břišní dutiny pod bránicí. Játra plní více než 500 tělesných funkcí souvisejících s trávením, imunitou, metabolismem cukrů, tuků, bílkovin i vitaminů a ukládáním živin v těle.

Mimo jiné jsou i významným rezervoárem krve v organismu – v jeden moment jí dokážou zadržet až půl litru.

Velmi významné jsou i jejich detoxikační funkce. Jaterní buňky dovedou pozměnit toxické látky tak, že mohou být vyloučeny žlučí nebo močí. Jde přitom o nesmírně náročnou činnost. Játry totiž prochází většina živin vstřebaných z trávicího traktu, než se dostanou do dalších orgánů.

V dnešní moderní době jsou na játra kladeny větší nároky i proto, že přijímáme mnoho pro organismus nežádoucích a nebezpečných látek.

Nemocná játra nebolí

Většina lidí nikdy nepřemýšlí o svých játrech, dokud nenastane vetší problém. Až 50 % nemocných totiž nepociťuje žádné příznaky. Ty nejběžnější jsou velmi nespecifické – jde například o únavu, ztrátu chuti k jídlu či svědění.

Teprve když jsou problémy vážné a dojde k poměrně pokročilému poškození, objeví se i viditelnější projevy – zežloutnutí očí a kůže, světle zbarvená stolice, krvácení či zadržování tekutin v břiše.

Onemocnění jater je přitom stále častější.

Ročně pak způsobí smrt více lidem než cukrovka či nehody na silnicích.

Onemocnění jater mohou být dědičná nebo způsobená řadou faktorů, jako jsou viry, léky, alkohol či chemické látky. Velmi často jsou ale důsledkem nezdravého životního stylu. Nejčastějším chronickým jaterním onemocněním je dnes již zmíněná nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD).

V posledních letech se v populaci vyskytuje častěji než kdy dříve. V evropské populaci trpí touto diagnózou kolem 25 % obyvatel. Toto onemocnění souvisí velmi úzce s nadváhou, diabetem a nepoměrem mezi příjmem nevhodně složené stravy a fyzickým výdejem energie.

Jak pečovat o játra

Dobrou zprávou je, že játra jsou, kromě jiného, orgán s neobvyklou schopností regenerace. Dokážou nahradit chybějící část nově vytvořenou tkání, nikoli jizvou jako většina ostatních orgánů. I po odstranění poloviny tkáně játra během několika měsíců dorostou do původní velikosti.

Tato jejich schopnost je ale omezena jen do určitého stadia – v případě, že v játrech dojde k cirhóze, poškození již nejde nijak napravit. Udržet játra v dobré kondici není přitom nijak složité.

Nejvýznamnější a nejúčinnější cestou je zdravý životní styl, který se týká především příjmu nezávadných živin. „Je třeba se vyhýbat potravinám a nápojům, které játrům škodí, jako jsou například průmyslově zpracované potraviny či alkohol.

Velkou zátěž představuje i kouření. Naopak, pozitivní vliv má například pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržovat tělesnou hmotnost pod kontrolou,“ radí MUDr. Emilie Niedobová.

Související články
Medicína 28.3.2026
Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků. Do hry totiž vstupují malé a nenápadné RNA molekuly a epigenetické značky citlivé na prostředí, stres či výživu. Dědičnost […]
Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu. Pozitivní vliv na naše kardiovaskulární zdraví mají i malé […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
Medicína 26.3.2026
Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje příznaky, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce. Podle přelomové […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz