Domů     Příroda
Globální vegetačních změny se zrychlují nejvíce za posledních 18 000 let
Martin Janda
od Martin Janda 20.5.2021

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli i čeští vědci Ondřej Mottl a Petr Kuneš..

Rychlost vegetační změny („rate of vegetation change“) závisí na obměně druhů za určitou dobu a tedy popisuje, zda se ekosystém mění rychleji nebo pomaleji. Takové zhodnocení v globálním měřítku může poskytnout zásadní vhled do vegetačních změn za posledních 18 000 let.

V článku autoři porovnávají míru rychlostí vegetačních změn na všech kontinentech kromě Antarktidy od poslední doby ledové až do současnosti.

reklama

“Vegetace se do určité míry mění v čase neustále a to zejména kvůli klimatu, působení lidí, nebo kombinací obou,” komentuje dr. Ondřej Mottl, jeden ze dvou hlavních autorů publikace a český vědec pracující na univerzitě v norském Bergenu.

Společně s mezinárodním týmem čtrnácti vědců ukázali, že rychlost změn vegetace za posledních 18 000 let nebyla prostorově jednotná, což znamená, že se vegetace měnila jinak v různých okamžicích na různých místech.

Dalším ze členů výzkumného týmu je i doc. Petr Kuneš, paleoekolog pracující na Přírodovědecké fakultě Univerzitě Karlovy. “Naše analýzy překvapivě ukázaly, že na největší klimatickou změnu, tedy konec doby ledové, nereagovaly všechny oblasti stejně – tropy se odlišovaly od jednotné reakce v mírném pásu,” komentuje Petr Kuneš.

”Další velké překvapení je, že rychlost vegetačních změn akceleruje v posledních 4000 letech více než právě při zmíněném přechodu z doby ledové, a to na globálním měřítku,“ doplňuje vědec.

reklama

Výsledky studie jsou založeny na 1181 pylových záznamech, získaných z veřejné paleoekologické databáze zvané Neotoma, celosvětového zdroje informací, který uchovává celou řadu fosilních, paleoekologických a paleoenvironmentálních dat.

“Možnosti provedení tak rozsáhlé globální analýzy staví na obrovském mnohaletém úsilí tísíců vědců z celého světa, kteří za mnoho desítek let nashromáždili obrovské množství dat a poskytli je do veřejné databáze.

Česká věda na tom má nemalý podíl – data z České palynologické databáze jsou nyní součástí zmíněné databáze Neotoma, a na této spolupráci se již řadu let podílím”, poznamenává Kuneš.

Analýza tak velkého množství dat ale není bez obtíží. Mottl vysvětluje, že vyhodnocení rychlosti vegetačních změn na základě existujících metod bylo v paleoekologické komunitě považováno za nespolehlivé z důvodů technických komplikací.

reklama

Spolu s mezinárodním týmem však přišli s novou metodou, která byla představena v související publikaci a softwaru nazvaném R‑Ratepol.

„Vývoj použité metody byl zdlouhavý a náročný proces. Metoda byla výsledkem workshopů a mnoha vědeckých diskusí s členy našeho týmu. Pak jsem v podstatě musel vymyslet způsob, jak tuto teorii aplikovat do programového kódu.

To je pro mě na této práci to nejzábavnější, najít problém, a pomocí programování ho vyřešit“, směje se Mottl.

Článek ukazuje, že přibližně před 4000 lety se tempo vegetační změny začalo výrazně zrychlovat a trvá až do současnosti. Zajímavé na tom je, že tyto vzorce mají jednoznačně globální charakter. „Tyto výsledky nás přesvědčily o dopadu našeho výzkumu.

Většina ekologů, kteří studují současné ekosystémy, mají záznamy staré desítky nebo v některých případech stovky let, a tak mají sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době.

My jsme ale ukázali, že dědictví akcelerace vegetačních změn sahá ještě hlouběji. Náš výzkum má zásadní důsledek na to, jak vnímáme náš současný svět, “ vysvětluje Mottl.

Autoři studie dále popisují, že vegetace se vždy do určité míry mění v čase. Tyto změny mohou být způsobeny vlivem klimatu, působením člověka, nebo kombinací obu faktorů. Dalším krokem bude nyní použití informací o paleoklimatu a archeologických dat o velikosti lidských populací a nadále se zabývat vztahy se změnami vegetace.

To je jeden z hlavních cílů projektu Člověk na planetě Zemi (“Humans on Planet Earth“, HOPE), vedeného emeritním profesorem Johnem Birksem, paleoekologem na Univerzitě v Bergenu, na které Mottl v současné chvíli pracuje.

„Je velmi důležité pochopit, co způsobilo tyto pozorované změny. V našem výzkumu jsme poskytli určitý kontext, ale zdůrazňujeme, že je třeba další výzkum, abychom přesně určili, co způsobilo pozorované vzorce,“ vysvětluje Dr. Suzette Flantua, druhá hlavní autorka studie.

„Pokud pochopíme minulosti, můžeme lépe posoudit přítomnost a snad i ovlivnit budoucnost“, dodává Mottl.

reklama
Související články
Že před konzumací není od věci jídlo umýt se učí i malé děti. Ke stejné poučce došli i ibisi australští. Ti přišli na to, jak ropuchy zbavit jejich jedu. Ibisi nejsou ve své domovině příliš populární ptáci. Zvláště proto, že často vybírají jídlo z popelnic a občas dokážou ukrást potravu lidem i přímo z ruky. […]
Je 22. února roku 1997. Novináři z celé Británie se sjíždí do malého skotského městečka Roslin. Vědci z místního biologického ústavu totiž právě oznámili absolutní senzaci. Podařilo se jim naklonovat prvního velkého savce – ovci, která dostala jméno Dolly. Dolly způsobí totální poprask, protože klonování zvířat je v té době ještě v plenkách a klonují se výhradně malá zvířata […]
Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné. V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během […]
V současné době poletuje po střední a jižní Kalifornii zhruba 160 kondorů kalifornských. V 80. letech však jejich populace sotva odpovídala dvěma jedenáctkám na fotbalovém hřišti. Aktuálně kondoři patří k vysoce ohroženým druhům. Jejich nepříznivá situace by se ale mohla v budoucnosti změnit. Vědcům ze zoologické zahrady v San Diegu se totiž podařilo objevit zajímavou […]
Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise New […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz