Globální vegetačních změny se zrychlují nejvíce za posledních 18 000 let

Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli i čeští vědci Ondřej Mottl a Petr Kuneš.

Rychlost vegetační změny („rate of vegetation change“) závisí na obměně druhů za určitou dobu a tedy popisuje, zda se ekosystém mění rychleji nebo pomaleji. Takové zhodnocení v globálním měřítku může poskytnout zásadní vhled do vegetačních změn za posledních 18 000 let.

V článku autoři porovnávají míru rychlostí vegetačních změn na všech kontinentech kromě Antarktidy od poslední doby ledové až do současnosti.

“Vegetace se do určité míry mění v čase neustále a to zejména kvůli klimatu, působení lidí, nebo kombinací obou,” komentuje dr. Ondřej Mottl, jeden ze dvou hlavních autorů publikace a český vědec pracující na univerzitě v norském Bergenu.

Společně s mezinárodním týmem čtrnácti vědců ukázali, že rychlost změn vegetace za posledních 18 000 let nebyla prostorově jednotná, což znamená, že se vegetace měnila jinak v různých okamžicích na různých místech.

Dalším ze členů výzkumného týmu je i doc. Petr Kuneš, paleoekolog pracující na Přírodovědecké fakultě Univerzitě Karlovy. “Naše analýzy překvapivě ukázaly, že na největší klimatickou změnu, tedy konec doby ledové, nereagovaly všechny oblasti stejně – tropy se odlišovaly od jednotné reakce v mírném pásu,” komentuje Petr Kuneš. ”Další velké překvapení je, že rychlost vegetačních změn akceleruje v posledních 4000 letech více než právě při zmíněném přechodu z doby ledové, a to na globálním měřítku,“ doplňuje vědec. Výsledky studie jsou založeny na 1181 pylových záznamech, získaných z veřejné paleoekologické databáze zvané Neotoma, celosvětového zdroje informací, který uchovává celou řadu fosilních, paleoekologických a paleoenvironmentálních dat.

“Možnosti provedení tak rozsáhlé globální analýzy staví na obrovském mnohaletém úsilí tísíců vědců z celého světa, kteří za mnoho desítek let nashromáždili obrovské množství dat a poskytli je do veřejné databáze.

Česká věda na tom má nemalý podíl – data z České palynologické databáze jsou nyní součástí zmíněné databáze Neotoma, a na této spolupráci se již řadu let podílím”, poznamenává Kuneš. Analýza tak velkého množství dat ale není bez obtíží.

Mottl vysvětluje, že vyhodnocení rychlosti vegetačních změn na základě existujících metod bylo v paleoekologické komunitě považováno za nespolehlivé z důvodů technických komplikací. Spolu s mezinárodním týmem však přišli s novou metodou, která byla představena v související publikaci a softwaru nazvaném R‑Ratepol. „Vývoj použité metody byl zdlouhavý a náročný proces. Metoda byla výsledkem workshopů a mnoha vědeckých diskusí s členy našeho týmu. Pak jsem v podstatě musel vymyslet způsob, jak tuto teorii aplikovat do programového kódu.

To je pro mě na této práci to nejzábavnější, najít problém, a pomocí programování ho vyřešit“, směje se Mottl. Článek ukazuje, že přibližně před 4000 lety se tempo vegetační změny začalo výrazně zrychlovat a trvá až do současnosti.

Zajímavé na tom je, že tyto vzorce mají jednoznačně globální charakter. „Tyto výsledky nás přesvědčily o dopadu našeho výzkumu. Většina ekologů, kteří studují současné ekosystémy, mají záznamy staré desítky nebo v některých případech stovky let, a tak mají sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době.

My jsme ale ukázali, že dědictví akcelerace vegetačních změn sahá ještě hlouběji. Náš výzkum má zásadní důsledek na to, jak vnímáme náš současný svět, “ vysvětluje Mottl. Autoři studie dále popisují, že vegetace se vždy do určité míry mění v čase.

Tyto změny mohou být způsobeny vlivem klimatu, působením člověka, nebo kombinací obu faktorů. Dalším krokem bude nyní použití informací o paleoklimatu a archeologických dat o velikosti lidských populací a nadále se zabývat vztahy se změnami vegetace.

To je jeden z hlavních cílů projektu Člověk na planetě Zemi (“Humans on Planet Earth“, HOPE), vedeného emeritním profesorem Johnem Birksem, paleoekologem na Univerzitě v Bergenu, na které Mottl v současné chvíli pracuje.

„Je velmi důležité pochopit, co způsobilo tyto pozorované změny. V našem výzkumu jsme poskytli určitý kontext, ale zdůrazňujeme, že je třeba další výzkum, abychom přesně určili, co způsobilo pozorované vzorce,“ vysvětluje Dr. Suzette Flantua, druhá hlavní autorka studie.

„Pokud pochopíme minulosti, můžeme lépe posoudit přítomnost a snad i ovlivnit budoucnost“, dodává Mottl.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Klimatické extrémy mohou zvyšovat agresivitu pavouků

Klimatické extrémy mohou zvyšovat...

Vysoké teploty spojené s bouřemi někomu přinášejí radost, jinému zas utrpení....
V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo

V pravěku to bez „ostrých loktů“...

Nejnovější archeologický průzkum dokazuje, že v pravěku se válčilo „hlava...
Špatný pitný režim může za únavu i zápach z úst

Špatný pitný režim může za únavu i...

Pocit únavy, výkyvy nálad, suchá pokožka, hlubší vrásky i přibírání na váze. To...
Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Migrénu lidé tají, v práci ji...

Nechápavé a často výsměšné reakce zaměstnavatelů a nadřízených na migrénu jsou...
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
Virtuplex pomáhá rodinám s vážně nemocnými dětmi

Virtuplex pomáhá rodinám s vážně...

I virtuální realita může pomoci dobré věci. Důkazem je česká...
Dny otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou online

Dny otevřených ambulancí pro...

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které...
Technologie známá „z kriminálek“ odhalí zločince

Technologie známá „z kriminálek“...

Dostat i z té nejrozmazanější fotky rozpoznatelnou podobu pachatele, to...
Inovativní lék proti HIV

Inovativní lék proti HIV

Začátkem června 2021 zveřejnila Fakultní nemocnice Bulovka tiskovou zprávu o...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Stal se filozof Giordano Bruno vrahem?

Stal se filozof Giordano Bruno...

„Dnes byl tedy přiveden k hranici, či lépe řečeno ke kůlu. Když mu byl, už...
Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu až ve Třetí říši

Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu...

„Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí zmítající se Adolf Hitler....
Stojí za smrtí Václava III. Albrecht I. Habsburský?

Stojí za smrtí Václava III....

Jablko nepadá daleko od stromu. To platí i v případě Albrechta...
Proč básně lžou? 7 slov, která v minulosti znamenala něco jiného

Proč básně lžou? 7 slov, která...

Domluvili bychom se s Čechem, který žil před několika staletí? Nějak nejspíš...
Jeden jazyk pro celé lidstvo. Tvůrce esperanta usiloval o světový mír

Jeden jazyk pro celé lidstvo....

„Kde jsou mé poznámky?“ ptá se Ludvík Zamenhof, když se vrátí domů ze...
Impuls k husitským válkám: Radní pražského Nového Města vyletěli z okna

Impuls k husitským válkám: Radní...

Novoměstský radní Jan Humpolec letí 30. července 1419 oknem ven na ulici....
Tajemství rajské zahrady: Bylo zakázané ovoce opravdu jablko?

Tajemství rajské zahrady: Bylo...

Okolnosti vyhnání prvních lidí z ráje zná snad každý. Eva poslechne...
Jak zvířata vidí svět?

Jak zvířata vidí svět?

Napadlo vás někdy, jak vás vidí váš domácí mazlíček nebo nějaké...
Praha 1483: Masakr odstartovaly týnské zvony

Praha 1483: Masakr odstartovaly...

Kališníci se bojí, že ztratí vliv na pražských radnicích, a proto 24....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.