Historický příběh o Trójském koni je jedním z nejslavnějších, jaký kdy byl vyprávěn. Obří dřevěný kůň plný řeckých vojáků byl Trójanům představen jako dar, a ti bez jakéhokoliv podezření spolkli návnadu a zatáhli si koně do města. Pod pláštíkem tmy Řekové vyklouzli ven z koně, otevřeli brány svým druhům a o pár hodin později skončila mocná Trója v plamenech.

Výborná a jednoduchá lest, jak napadnout nepřítele „zevnitř“. Poslat své lidi za nepřítelem, aby se tvářili, že jsou přátelé a čekat až získají důvěru protivníka a pak zevnitř účelně škodit, je zdlouhavá aktivita a není nikde zaručeno, že si důvěru člověk vyslouží. Ale upřímně, odmítli byste dárek, kterým vám nepřítel prokazuje úctu? Asi ne. A už vůbec by vás nenapadlo jej hned na místě podrobit důkladnému zkoumání. Zvlášť, když jde o sochu koně s celkem impozantními rozměry.

Lest natolik mocná, že ji v různých podobách využíval kde kdo. My si asi vybavíme neznámější verzi v podobě počítačového viru, který si sami nevědomky zavlečete do počítače a pak se nestačíte divit, stejně jako Trójané. 

Samotný příběh Trojského koně se do povědomí lidí dostal díky eposu Ilias řeckého básníka Homéra z 8. až 7. století před naším letopočtem. Od té doby se příběh o trojském koni dočkal mnoha literárních, výtvarných, hudebních i filmových zpracování a při hodinách literatury a dějepisu se s ním seznamují tisíce studentů ročně. Příběh je to natolik zajímavý, fascinující a dobře známý, že vůbec nemáme důvod pochybovat o tom, že by to všechno mohlo být úplně jinak.

Ale co když tento mýtus o koni není vůbec pravdivý? Nové, přelomové objevy předních historiků a archeologů naznačují, že jeden z nejslavnějších příběhů historie by mohl být zcela přepsán, protože Trójský kůň vůbec nebyl koněm…

Podle archeologa Francesca Tiboniho má celá legenda o koni velkou trhlinu. A to v podobě nesprávného překladu před tisíci lety. Oním slavným Trojským koněm totiž podle něj byla ve skutečnosti obchodní loď. Ano, čtete dobře, loď. Jak ale mohlo k takové významné záměně dojít? Podle Tiboniho se výraz “kůň” nebo také “hroch” používal přeneseně pro označení obchodních lodí. Ty totiž byly běžně zdobeny na přídi galionovou figurou připomínající koňskou hlavu.

K této teorii se přiklánělo také mnoho vědců dávno před Tibonim. Pokud tomu tak bylo, a kůň nebyl koněm nýbrž lodí, jak tedy Řekové přechytračili svého nepřítele a dostali se za hradby nedobytné Tróji?

Jedinečný dokument Záhada Trojského koně, který v neděli 23. května ve 21:00 uvede dokumentární kanál Viasat History, se podívá na nové objevy a konkrétní teorie s pomocí předních historiků, vědců a strojních inženýrů. Ty se pokusí vnést světlo do celé záhady a možná na konci zjistíme, jak to tedy vlastně bylo nebo mohlo být.