Čeští odborníci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se zapojili do mezinárodního výzkumu, jehož zaměřením bylo pozorování migrační trasy pěvce z čeledi pěnkavkovití (Fringillidae) hýla rudého (Carpodacus erythrinus).

Středně velký pták s nápadným červeným zbarvením při migraci dává přednost nepříliš prozkoumané indoevropské letové trase. Zatímco na jaře hýl volí cestu s příznivými větrnými podmínkami, na podzim preferují tu, která nabízí dost potravy.

Na studii spolupracovali vědci z 16 vědeckých institucí a 7 evropských zemí.

„Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku. V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin,“ sdělil Tomáš Albrecht, evoluční eokolog a ornitolog.

Strategií, kterou vědci zvolili při sledování hýlů, bylo, že se zaměřili na možné překážky a koridory na trase. K návrhu vhodné trasy pro hýly bylo využito matematických modelů, následovalo porovnávání se skutečnými cestami, jež pěvci urazili.

Odborníci ptáky sledovali díky geolokátorům, které hýlům připevnili na záda. Takto bylo označeno několik desítek ptáků.

Studie je vůbec první, jež kombinuje porovnání matematické predikce ideální trasy a trasy skutečné. Vědci nakonec došli k závěru, že zatímco na podzim chtějí ptáci ušetřit co nejvíce energie a zaměřují se spíše na potravní zdroje, na jaře spěchají na své sídliště.

Proto využívají optimální větrné koridory.