Koronavirus měl velký dopad na českou ekonomiku. O práci přišlo kolem 200 tisíc Čechů, což jsou 4 % z celkové populace České republiky. Ekonomické potíže má však až milion lidí díky Covidu-19.

Míra nezaměstnanosti byla v lednu 2020 3,1 %, v květnu stoupla o půl procenta na 3,6 %. Zvýšila se nezaměstnanost (v lednu 230 022, květen 266 144) a současně se snížil počet volných pracovních míst (v lednu 341 400, květen 331 050).

V květnu zaznamenalo meziměsíční přírůstek nezaměstnanosti 63 okresů z celkových 76. Největší nárůst měl okres Cheb (nezaměstnanost se zvýšila o 17,1 %), dále Karlovy Vary (o 14,8 %), Mladá Boleslav (o 14,5 %), Praha (o 13,4 %), Sokolov (o 11,9 %).

V únoru před korona krizí měl největší nárůst okres Teplice (o 5 %), takže se procenta nezaměstnanosti opravdu zvedla.

Někde však nezaměstnanost v květnu i poklesla v 13 okresech, v okresu Jeseník (o 6,1 %), okres Svitavy (o 2,9 %), Třebíč (o 2,3 %).

 

Pokud vás zajímá nezaměstnanost v jednotlivých krajích před a po korona krizi, poslouží tahle tabulka:

Kraj

Podíl nezam. osob (v %) 1) PNO k 29. 2. 2020

Uchazeči o zaměstnání k 29. 2. 2020

Podíl nezam. osob (v %) 1) PNO k 31. 5. 2020

Uchazeči o zaměstnání k 31. 5. 2020

Podíl nezam. osob (v %) 1) PNO k 31. 7. 2020

Uchazeči o zaměstnání k 31. 7. 2020

Nárůst podílu nezaměstnaných osob (v %) 1) PNO od února po červenec

Praha

1,9

18 423

2,7

25 424

3,2

29 567

1,3

Středočeský kraj

2,5

24 566

3,1

29 627

3,3

31 448

0,8

Jihočeský kraj

2,6

11 759

2,9

12 966

2,9

12 718

0,3

Plzeňský kraj

2,5

10 689

3,2

13 142

3,3

13 553

0,8

Karlovarský kraj

3,0

6 246

4,9

9 828

5,3

10 459

2,3

Ústecký kraj

4,3

24 705

5,0

28 404

5,4

30 339

1,1

Liberecký kraj

3,1

9 753

3,8

11 663

4,1

12 400

1

Královéhradecký kraj

2,5

9 573

2,9

10 855

3,0

11 190

0,5

Pardubický kraj

2,4

8 441

2,6

 

9 192

2,7

9 539

0,3

Kraj Vysočina

2,8

9 981

3,1

10 789

3,2

11 006

0,4

Jihomoravský kraj

3,7

30 559

4,2

34 131

4,2

34 409

0,5

Olomoucký kraj

3,2

13 781

3,5

15 046

3,7

15 603

0,5

Zlínský kraj

2,5

10 288

2,9

11 839

3,0

12 041

0,5

Moravskoslezský kraj

4,6

38 605

5,3

43 238

5,6

 

45 401

1,0

ČR celkem

3,0

227 369

3,6

266 144

3,8

279 673

0,8

 

Největší podíl nezaměstnanosti celkově měl v květnu (kdy probíhala korona krize) okres Moravskoslezský, a to 5,3 %, nejmenší podíl měl kraj Pardubický 2,6 %. V únoru měl největší podíl okres Moravskoslezský, stejně jako v květnu, nejmenší podíl měl však okres Praha.

Pokud se chceme podívat na největší nárůst nezaměstnanosti v okresech od února do července, tak největší nárůst byl zaznamenán v Karlovarském kraji, a to o 2,3 %, nejmenší nárůst byl v kraji Pardubickém (o 0,3 %) nebo Jihočeském (také o 0,3 %).

Zlínský kraj je na tom podle statistik celkem dobře, v nezaměstnanosti se drží v nižších příčkách, nezaměstnanost narostla jen o 0,5 %. Práce ve Zlíně je tedy pořád dostatek.

V okrese Karlovarském, ve kterém je největší nárůst podílu nezaměstnanosti, je na tom nejhůře okres Sokolov (podíl nezaměstnanosti v červenci činil 5,9 %). Okres se současným nejmenším podílem nezaměstnanosti je Rychnov nad Kněžnou (1,8 %).

Pro zajímavost červencový meziměsíční nárůst nezaměstnanosti měl největší okres Olomouc (8 %), pak Praha (7,9 %). Naopak v okresu Jeseník klesla o 4,3 %.

Nezaměstnanost v ČR stále roste, v červenci je již na hodnotě 3,8 % a celkový počet uchazečů o zaměstnání je 279 673.

Jaké obory to zasáhlo nejvíce?

Dopady byly hlavně v gastronomickém odvětví, zavřely se restaurace, propouštěli se zaměstnanci, hlavně číšníci. Občerstvovací podniky se to snažily zachránit výdejem u okýnek a rozvážením objednávek, i tak ale fungoval každý pátý podnik.

To ovlivnilo také dodavatele zboží do těchto podniků. Cestovní ruch to také masivně zasáhlo, do ČR nejezdili cizinci, ubytovací zařízení trpěla. Avšak v létě bylo na hotelech v českých destinacích zase narváno českými turisty, jelikož cestování do zahraničí bylo omezené.

Krize zasáhla zejména drobné živnostníky a pracovníky na IČO, majitele cukráren, bister, kadeřnictví, také fitness trenéry, fyzioterapeuty, finanční poradce, lektory a další, kteří své povolání nemohli vykonávat v důsledku korona opatření.

Naopak korona krize neovlivnila e-shopy a online pracovníky, kteří mohli dál pracovat neomezeně.

Jak to bude s druhou vlnou korony, o které se mluví?

Lidé se už strachují druhé vlny virové nákazy. O tom, jak to ovlivní situaci v ČR rozhoduje také vláda a její opatření. Podle nás již nebudou tak velké zákazy, s rouškami se samozřejmě počítá. Ale pokud budou zavírat podniky, tak předpokládejme, že jen v oblastech největší nákazy.

Určité obory mohou znovu trpět, řada z nich už počítá s nutným přizpůsobením a chystá například online prodej v případě nutnosti. Také záleží na situaci v celé Evropě, jak se k tomu postaví Evropská Unie a jestli budou firmy moci dovážet zboží do zahraničí. Případný zákaz by zase zpomalil výrobu a práce by ubývalo.

Zdroj statistik: https://data.mpsv.cz.