Domů     Příroda
Svět se mění a řeky s ním

komerční sdělení

Ať už se nám to líbí nebo ne, svět se v současné době mění asi nejrychleji v dějinách. To se týká jak vědy a výzkumu, tak přírody, která se nám přetváří před očima, a to bohužel často negativním směrem.

Ať už za to může člověk nebo ne, jedno je jisté: problémy se týkají i světových řek včetně nejznámějších veletoků.

Nejen vědci si v posledních letech začínají všímat ubývající druhové rozmanitosti ve světových řekách. Může to souviset s mnoha faktory včetně znečištění životního prostředí, kácení lesů a dalších změn rázu krajiny či změn klimatu.

K nejpovolanějším lidem zabývajícím se právě konkrétně řekami patří i vědec, badatel a zároveň extrémní rybář Jeremy Wade, jenž už čtyři desítky let cestuje po světě zásadně s prutem. Jeremy si na základě vlastních zkušeností moc dobře uvědomuje, že ve světových vodách dochází k významným změnám.

Děsí ho fakt, že kvůli drastickým změnám světových vod musel být v průběhu let svědkem vyhynutí některých hlavních sladkovodních predátorů, kteří jsou důležitým prvkem vyváženého ekosystému. Bez nich totiž může docházet k nekontrolovanému množení některých jiných druhů a dalšímu úbytku biodiverzity, jež je v konečném důsledku nutností i našeho vlastního přežití.

Vodním tokům bychom tak měli věnovat více pozornosti. Jeremy jde příkladem, díky čemuž vznikl šestidílný dokumentární seriál Mocné řeky, v němž společně se svým štábem zkoumá stav šesti nejvýznamnějších řek světa.

Začínají přitom v Indii, kterou protéká svatá řeka hinduistů Ganga, i v našich nechvalně proslulá, zkratkovitě řečeno, „koupáním mezi plovoucími mrtvolami“.

Dále tu máme Jang-c‘-ťiang neboli čínskou Modrou řeku, jež zase trpí na nadměrné rybaření, průmyslové znečištění a vymírání kriticky ohrožených druhů včetně největší sladkovodní ryby veslonose čínského nebo aligátora čínského.

Americkou Mississippi ohrožují nepůvodní druhy fauny a flóry, ale také nekontrolovaně se šířící zelená řasa, nám blízká Dunaj zase kromě invazivní fauny trpí pytláctvím a necitlivými zásahy v podobě megalomanských projektů.

V posledních dvou dílech se pak můžete těšit na Amazonku a Zambezi, kterou Jeremy Wade svoje cestování po světě završí.

Mají problémy světových řek nějaké řešení? Jde příslušným ekologickým katastrofám ještě nějak zabránit, případně je alespoň zbrzdit? A máme jako jednotlivci vůbec možnost s tím něco udělat?

Na tyto, a mnohé další otázky se pokusí odpovědět Jeremy Wade v rámci dokumentárního seriálu Mocné řeky, jež poběží v premiéře od soboty 15. srpna ve 20:10 na kanálu Viasat Explore.

Související články
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
Chilli papričky jsou dnes nedílnou součástí čínské kuchyně, především v podobě pálivé omáčky chili crisp, na kterou nedá řada lidí dopustit. Čína ale rozhodně není domovinou pálivých papriček, které tvoří základ této omáčky. Jak se tedy do Číny dostaly? Rostliny Capsicum, mezi které se řadí jak klasické papriky, tak i pálivé chilli papričky, pochází ze […]
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidnatější metropole, Šanghaj, se za poslední století propadla o více než tři metry… K tomuto závěru došel tým čínských odborníků po detailním prozkoumání 82 měst, včetně […]
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz