Domů     Příroda
Svět se mění a řeky s ním

komerční sdělení

Ať už se nám to líbí nebo ne, svět se v současné době mění asi nejrychleji v dějinách. To se týká jak vědy a výzkumu, tak přírody, která se nám přetváří před očima, a to bohužel často negativním směrem.

Ať už za to může člověk nebo ne, jedno je jisté: problémy se týkají i světových řek včetně nejznámějších veletoků.

Nejen vědci si v posledních letech začínají všímat ubývající druhové rozmanitosti ve světových řekách. Může to souviset s mnoha faktory včetně znečištění životního prostředí, kácení lesů a dalších změn rázu krajiny či změn klimatu.

K nejpovolanějším lidem zabývajícím se právě konkrétně řekami patří i vědec, badatel a zároveň extrémní rybář Jeremy Wade, jenž už čtyři desítky let cestuje po světě zásadně s prutem. Jeremy si na základě vlastních zkušeností moc dobře uvědomuje, že ve světových vodách dochází k významným změnám.

Děsí ho fakt, že kvůli drastickým změnám světových vod musel být v průběhu let svědkem vyhynutí některých hlavních sladkovodních predátorů, kteří jsou důležitým prvkem vyváženého ekosystému. Bez nich totiž může docházet k nekontrolovanému množení některých jiných druhů a dalšímu úbytku biodiverzity, jež je v konečném důsledku nutností i našeho vlastního přežití.

Vodním tokům bychom tak měli věnovat více pozornosti. Jeremy jde příkladem, díky čemuž vznikl šestidílný dokumentární seriál Mocné řeky, v němž společně se svým štábem zkoumá stav šesti nejvýznamnějších řek světa.

Začínají přitom v Indii, kterou protéká svatá řeka hinduistů Ganga, i v našich nechvalně proslulá, zkratkovitě řečeno, „koupáním mezi plovoucími mrtvolami“.

Dále tu máme Jang-c‘-ťiang neboli čínskou Modrou řeku, jež zase trpí na nadměrné rybaření, průmyslové znečištění a vymírání kriticky ohrožených druhů včetně největší sladkovodní ryby veslonose čínského nebo aligátora čínského.

Americkou Mississippi ohrožují nepůvodní druhy fauny a flóry, ale také nekontrolovaně se šířící zelená řasa, nám blízká Dunaj zase kromě invazivní fauny trpí pytláctvím a necitlivými zásahy v podobě megalomanských projektů.

V posledních dvou dílech se pak můžete těšit na Amazonku a Zambezi, kterou Jeremy Wade svoje cestování po světě završí.

Mají problémy světových řek nějaké řešení? Jde příslušným ekologickým katastrofám ještě nějak zabránit, případně je alespoň zbrzdit? A máme jako jednotlivci vůbec možnost s tím něco udělat?

Na tyto, a mnohé další otázky se pokusí odpovědět Jeremy Wade v rámci dokumentárního seriálu Mocné řeky, jež poběží v premiéře od soboty 15. srpna ve 20:10 na kanálu Viasat Explore.

reklama
Související články
Tato více než metr dlouhá ryba se pohybuje u mořského dna, kde je vystavena chladu. Jako obranu si vyvinula krevní protein, který působí jako nemrznoucí směs. Ten došel komerčního využití. Slimule americká (Zoarces americanus) patří mezi ostnoploutvé ryby. Má protáhlé tělo dlouhé až 1,2 metru, které se dokonale hodí pro život u mořského dna. Je […]
Jako želvušky (Tardigrada) se označují asi 1 milimetr velcí bezobratlí živočichové, žijící v mechu. Přezdívá se jim vodní medvídci a ví se o nich, že jsou prakticky nezničitelní. Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, jak samci vyhledávají samice. Nyní se zdá, že tomu přišli na kloub. Tito drobní živočichové, disponující čtyřmi páry končetin s neúměrně […]
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz