Astma je závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Současná pandemie onemocnění COVID-19 však nepředstavuje pro naprostou většinu astmatiků výrazně vyšší riziko ve srovnání s běžnou populací.

Zásadní ovšem je, aby měli astmatici své onemocnění pod kontrolou a dodržovali léčbu.

I když je astma chronickou respirační nemocí a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší než pro jedince, kteří astmatem netrpí.

„Podmínkou je, aby astmatici dodržovali předepsaný léčebný režim, předepsané dávky léků a samozřejmě i preventivní ochranná opatření, jakými je nošení ochranných pomůcek, desinfekce rukou a povrchů, významné omezení kontaktu s jinými lidmi.

Správné dodržování obecně vyhlášených ochranných postupů by mělo být dostatečné,“ říká prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma.

Pokud by astma nebylo zcela stabilní, je třeba stav konzultovat telefonicky s ošetřujícím odborníkem, probrat současnou léčbu a způsob jejího podávání, především inhalační techniku. Dobrým pomocníkem jsou pro tyto případy videohovory, kdy může lékař podávání léků i objektivně vidět a zhodnotit.

Po domluvě s ošetřujícím lékařem je vhodné aktuálně odložit pravidelné preventivní kontroly. V souladu s potřebou dodržování léčby by měli astmatici myslet na zajištění dostatku léků, nejlépe formou e-receptu.

Základem léčby astmatu jsou v dnešní době léky, které dokážou účinně tlumit zánětlivé změny v průduškách. Nejvíce se dnes užívají kortikoidní hormony, především v inhalační formě.

V poslední době bylo možné narazit na informaci, že podávání kortikosteroidů může průběh nemoci COVID-19 zhoršit. „To by s určitou pravděpodobností mohlo nastat při podávání celkových kortikosteroidů (v tabletě) v době rozvíjející se koronavirové pneumonie.

Pokud je již pacient užívá, pro těžší stupeň astmatu, nesmějí se náhle vysadit, protože by mohlo dojít k závažným komplikacím. Nově nasazovat jen kvůli koronaviru se určitě nemají. Vše je třeba řádně konzultovat s lékařem a nepodnikat bez porady žádné kroky.

V žádném případě se však tato rizika netýkají kortikosteroidů v inhalační podobě, a to ani při vyšších dávkách, má-li je nemocný předepsány,“ vysvětluje dále prof. Pohunek.

Ani ostatní protiastmatické léky průběh nemoci COVID-19 nezhoršují. „Platí, že léky se mají podávat dále tak, jak byly předepsány, důsledně, dobrou technikou. Vysazování léků z obav oslabení imunity a zhoršení průběhu COVID-19 není namístě a může vést k zásadním komplikacím,“ varuje prof. Pohunek.

Pylová sezóna je v plném proudu a alergiky trápí každoroční obvyklé potíže. Mnozí mohou zaměnit příznaky alergií za symptomy koronavirového onemocnění, projevy alergie se však od projevů onemocnění COVID-19 liší.

Nový koronavirus SARS-CoV-2, způsobující těžkou infekci dýchacích cest, se projevuje nejčastěji horečkou, kašlem či dušností. Sezónní alergie se od virových onemocnění liší. S vyšší teplotou a výraznějšími celkovými projevy spojena nebývá. Jsou pro ni naopak typické rýma, ucpaný nos a kýchání.