Domů     Příroda
Vredefort: Největší jizva na naší planetě
Martin Janda 3.10.2019

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. Nějaký kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s jinými tělesy..

Katastrofické filmy popisující, kterak se k naší planetě blíží ohromný asteroid slibující, že vymaže vše živé, jsou ve velké oblibě. Ve filmu se vždy najde nějaký ten Bruce Willis, který celé lidstvo zachrání, byť za cenu vlastního života.

Jenže před 2 000 000 000 let milý Bruce asi neměl čas, takže desetikilometrový bolid měl cestu k zemskému povrchu otevřenou.

Asteroid, který si to mířil k Zemi, byl sice z kosmického hlediska drobek, ale když se desetikilometrové monstrum srazí s jiným, katastrofa je na světě. Při dopadu se uvolnilo ohromné množství energie – zřejmě největší, jakého kdy byla matička Země v historii svědkem.

Kdyby naráz vybuchly všechny atomové zbraně, co jich na Zemi je, musela by se celková exploze vynásobit ještě desetkrát, aby se síla výbuchu vyrovnala tehdejší kolizi Země s asteroidem.

Je samozřejmé, že náraz měl zásadní vliv na život – brzy došlo k zásadním změnám, které v mnoha evolučních procesech přehodily výhybku. Kdoví, zda by evoluce probíhala do dnešních dnů stejně, kdyby tehdy asteroid Zemi minul.

Každopádně, o miliony let později se místní krajina stala natolik zajímavou, že již před 150 000 lety se zde usadili předkové člověka.

Stopy po nárazu jsou dodnes patrné. Kráter zvaný Vredefort podle blízkého městečka se nachází v Jihoafrické republice asi 120 kilometrů jihozápadně od Johannesburgu. V dobách po nárazu byl kráter široký 380 kilometrů.

Během působení nejrůznějších přírodních procesů do dnešních dnů poněkud zeštíhlel a měří nyní „jen“ 140 kilometrů, tedy asi tak daleko jako leží Jihlava od Prahy. Každopádně je dodnes největším potvrzeným kráterem na naší planetě. Bylo by příjemné, kdyby mu tento primát zůstal již natrvalo…

Struktura vredefortského kráteru je složena z několika prstenců. Na Zemi je podobných útvarů velmi málo, protože eroze a desková tektonika je obvykle brzy zlikvidují. Na jiných tělesech sluneční soustavy jsou však běžné.

Známým příkladem takového kráteru je Valhalla na Jupiterově měsíci Callisto. Ovšem proti měsíčním kráterům je ten u Vredefortu docela malý. Vždyť na Měsíci existují i krátery, které mají průměr 2500 kilometrů…

Související články
Někteří hadi, schopní šplhat po stromech, dokáží zaujmout tak zvaný S-tvar, při kterém zvednou do vzduchu až 70% svého těla, aby se dostali na vyšší větev. Vědci se nyní rozhodli tento jejich stoj, při kterém hadi popírají zákony gravitace, detailněji prozkoumat. Jak se had vztyčí na větvi bez pomoci rukou a nohou a nespadne přitom? […]
Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností. Vědci z Michiganské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, co se skrývá za našimi nejtajnějšími představami. V rozsáhlém průzkumu mezi více […]
Příroda 1.4.2026
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913). Ačkoli to někomu může připadat zvláštní, tato žába skutečně tráví dospělý […]
Příroda 1.4.2026
Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků. Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník. S […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz