Pertuse, známá též jako černý nebo dávivý kašel. Dlouhá léta byl považován za téměř vymýcenou chorobu, v posledních letech však jeho přízrak znovu obchází celý svět včetně Evropy. A nevyhýbá se ani České republice.

Onemocnění černým kašlem přibývá, jen loni bylo hlášeno 752 případů. Přitom proti němu existuje účinná prevence – očkování.

Nemoc má na svědomí bakterie Bordetella pertussis a přenáší se kapénkovou infekcí. Začíná se projevovat jako mírný kašel a škrábání v krku, běžné léky proti kašli ale nepomůžou. S postupem nemoci začnou nakaženého přepadat silné záchvaty kašle, často doprovázené typickým kokrhavým zvukem.

Záchvaty obvykle končí vykašláváním hlenu a často i zvracením. Tento kašel může přetrvávat i několik týdnů až měsíců a u menších dětí může způsobit velmi vážné komplikace, nebo dokonce smrt.

U dospělých je situace odlišná. V mnoha případech se u nich ani nemusí odhalit, že se nakazili černým kašlem. Příznaky jsou mírnější a ač je to nepříjemná nemoc, sama u dospělých většinou za pár týdnů bez významných komplikací odezní.

Do té doby se ale nemocný dospělý nevědomky stává přenašečem a ohrožuje nejvíce malé děti, které ještě neprodělaly povinná očkování.

Ačkoli je od roku 1958 součástí povinného očkování, přesto je zase na vzestupu. Jak je to možné? „Imunita proti černému kašli totiž není doživotní, i v dospělosti je třeba se nechat pravidelně přeočkovávat.

Stejně jako samotné prodělání nemoci nevyvolá celoživotní imunitu, ani očkování v dětském věku nás proti černému kašli neochrání navždy,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD. ze Státního zdravotního ústavu.

Po zavedení povinného očkování koncem padesátých let u nás rapidně klesl počet nahlášených případů z několika desítek tisíc ročně na desítky nemocných. K nule jsme se ale nikdy nedostali a v 90. letech začala čísla opět stoupat.

„V posledních několika letech je nemocnost opět v řádu stovek případů, Varujícím signálem je stoupající počet nemocných ve skupině nejmenších dětí do jednoho roku života. Na svědomí ji má právě zejména vyvanutí imunity po očkování mezi dospělou populací,“ varuje MUDr. Fabiánová.

Černý kašel se typicky dostavuje v cyklických epidemiích zhruba jednou za 2-5 let. Nejdůležitější je chránit děti a osoby z jejich bezprostředního okolí. Děti se totiž prokazatelně nejčastěji nakazí od svých nejbližších, zejména od rodičů.

Čerstvě narozená miminka a kojenci jsou nejvíce ohroženou věkovou kategorií, protože buď ještě neabsolvovali očkování, nebo u nich nebylo dokončeno. Děti se u nás v současné době očkují tzv. hexavakcínou.

Ta se podává ve třech dávkách, ale ochrana přichází až několik měsíců po podání druhé dávky očkování. Do té doby jsou děti infekčními nemocemi ohroženy, včetně nákazy černým kašlem.

Cestou k účinné ochraně dětí je vybudování bezpečného, nenakažlivého prostředí kolem nich, tzv.  „cocoon“ strategie. Cocoon strategie může snížit počet případů černého kašle u dětí do 3 měsíců věku až o 70 %.

Dá se tak předejít závažným případům černého kašle u novorozenců, popřípadě i zbytečným úmrtím. Pohybujete-li se mezi malými dětmi, nebo plánujete miminko, pak odborníci doporučují nechat se přeočkovat.

K dispozici je kombinovaná vakcína, která navíc prodlužuje i ochranu proti tetanu a záškrtu.

Nově se lze dokonce nechat naočkovat i v průběhu těhotenství. Očkování tak chrání nejen těhotnou ženu, ale díky přenosu jejích protilátek na plod i miminko. Do čtvrtého měsíce věku by jinak děťátko nebylo chráněné vůbec a spoléhalo by se pouze na zodpovědnost dospělých kolem sebe.

Očkování během těhotenství zajišťuje ochranu právě v nejrizikovějších prvních měsících života před zahájením povinného očkování.

Poslední přeočkování proti černému kašli v rámci očkovacího kalendáře absolvují děti mezi desátým a jedenáctým rokem života. Pak už je prevence jen osobním rozhodnutím každého z nás.