Nejčastější příčinou úmrtí v Evropě jsou podle údajů Eurostatu nemoci oběhové soustavy. Souvisejí s vysokým krevním tlakem, cholesterolem či cukrovkou. Nejvíce životů mají na svědomí v Bulharsku, kde ročně způsobí smrt téměř 1100 obyvatel z každých 100 tisíc, což je dvojnásobně více než v Česku (570)..

Druhé místo v příčinách úmrtí zaujímá rakovina. Jen u nás, kde zasahuje zejména slinivku a ledviny, jí ročně podlehne 277 lidí z každých 100 tisíc. Podle zjištění projektu Evropa v datech na srdeční i nádorová onemocnění umírá v Česku více lidí, než je evropský průměr. Jejich počet se ale postupně snižuje.

Z evropských zemí umírá v důsledku nemocí oběhové soustavy nejvíce lidí v Bulharsku, ročně 1100 obyvatel na každých 100 tisíc. V České republice je toto číslo o polovinu menší. Například na ischemické choroby srdeční (infarkt, angina pectoris či srdeční nedostatečnost), které do této skupiny onemocnění patří, umírá nejvíce lidí v Litvě (561 na 100 tisíc).

Po ní následují Lotyšsko (397), Maďarsko (367) a sousední Slovensko (359). „Evropský průměr vykazuje 119 úmrtí na 100 tisíc obyvatel ročně. Vysoce nadprůměrnou pozici proto zaujímá i Česká republika s 287 zemřelými na každých 100 tisíc obyvatel.

Naopak ve Francii je to jen 47 lidí,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Česká úmrtnost týkající se nemocí srdce nicméně během posledních let výrazně klesá. Ještě v roce 1994 umíralo na choroby srdce 494 lidí na každých 100 tisíc obyvatel. O deset let později, v roce vstupu České republiky do EU, už „jen“ 317. Například akutní infarkt myokardu, který patří mezi ischemické choroby srdeční, má podle statistik standardizované úmrtnosti nejčastěji na svědomí obyvatele Rumunska.

Právě zde infarktu ročně podlehne 107 lidí z každých 100 tisíc. Češi jsou s 52 úmrtími přesně uprostřed žebříčku zemí Evropské unie. V úmrtnosti kvůli cévním onemocněním mozku zaujímají první příčku Bulhaři (304).

V České republice podlehne mozkovým příhodám ročně 105 obyvatel z každých 100 tisíc.

Druhou nejčastější příčinou smrti v Evropě je rakovina, průměrně dosahuje 259 úmrtí na 100 tisíc obyvatel za rok. Nejčastěji zasahuje plíce, tlusté střevo a konečník. Česko je s 277 zemřelými opět nad evropským průměrem.

Četnost úmrtí kvůli rakovině u nás ale postupně klesá. V roce 1994 neporazilo rakovinu 389 lidí z každých 100 tisíc Čechů, v roce 2004 jich bylo 370. „Máme diagnózy, jako je karcinom prsu, kde díky screeningu sice narůstá výskyt, ale klesá mortalita.

Vedle toho máme nádory slinivky břišní, kde se i přes veškeré úsilí mortalita nemění. A pak jsou diagnózy jako je rakovina žaludku, kde mortalita za dvacet let klesla skoro o 40 procent, aniž bychom pro to medicínsky cokoli významného udělali,“ vysvětluje profesor Jan Žaloudík, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Podstatné je proto podle něj analyzovat jak jednotlivé diagnózy, tak i včasné zachycení těchto nemocí. Například u rakoviny prsu se ukazuje, že preventivní screening rozhodně dává smysl.