Letos oznámená Nobelova cena za fyziku předznamenala, že bude možné zachytit gravitační vlny (vlny v čase a prostoru) s delší vlnovou délkou a pozorovat další do dnešní doby „pouze“ teoretické jevy. A unikátní objev na sebe nedal dlouho čekat.
Vědecké týmy laserového detektoru LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) a největšího evropského interferometru VIRGO (součást Evropské gravitační observatoře EGO nacházející se v Itálii) 17. srpna 2017 zachytili silné gravitační vlny. Nyní vědci pracující s teleskopy na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile oznámili, že detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Výsledky pozorování naznačují, že se jednalo o splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova.
A potvrzují to i další vědecké týmy s teleskopy rozmístěnými po celém světě. Podařilo se zachytit světelné gama záření z unikátní události. Ke splynutí došlo poblíž galaxie NGC 4993, která je vzdálena asi 130 miliónů světelných let od Země. Jde tedy o nejblíže pozorované zdroje gravitačních vln, jaké byly doposud zachyceny.
Neutronové hvězdy jsou „konečným stádiem“ hvězd. Vyznačují se jádrem hmotnějším, než deset našich sluncí. Ale veliké jsou jen jako naše velkoměsta. Při srážce dochází k uvolnění obrovské energie. Pozorování také potvrdilo, že se šíří do prostoru vzácné kovy, jako je zlato či platina.
