Obsah rozhovorů je možné sledovat pouze se souhlasem soudu. Podobně přísná pravidla se ale netýkají takzvaných metadat – tedy údajů o tom komu, kdy a jak dlouho voláme. Podle výsledků nejnovějšího výzkumu se přitom i z těchto údajů dají zjistit intimní informace..

V dnešním světě lidé stále více vyměňují bezpečnost za pohodlí. Aby nám jídlo přinesli až domů, jsme ochotni na internet zadat telefonní číslo i adresu. Většina lidí také ochotně sdílí citlivé informace na sociálních sítích.

Není přitom žádným tajemstvím, že poskytovatelé podobných služeb údaje o aktivitě a příspěvcích uživatelů shromažďují. Za účelem snížení kriminality jsou po celých městech rozmístěny bezpečnostní kamery, a aby se omezily krádeže, mají lepší elektronická zařízení zabudovaný čip, podle kterého je možné počítač nebo mobil vysledovat.

Soukromí si lidé zkrátka už nestřeží tak jako dříve. Díky rozvoji informační techniky navíc citlivé informace může zjistit téměř kdokoliv.

I když je nabourání do soukromí snadnou záležitostí, všechny vyspělé státy se snaží shromažďování osobních dat hlídat. Ne všechny informace jsou ale střežené stejně pečlivě. Co se týče telefonování, je za intimní považován pouze obsah rozhovoru.

Zde je riziko zneužití vysoké, proto sledovat hovory nemůže hned tak někdo. Za osobní se ale nepovažují metadata.

Čísla mobilů se dají dohledat

Většina lidí je přesvědčena, že z metadat se nedá zjistit nic konkrétního. Jejich zneužití tak není hlídáno a manipulace s nimi je relativně volná.

Zda telefonická metadata skutečně o citlivých informacích mlčí, se rozhodli prozkoumat američtí informatici.

Do výzkumu bylo zapojeno přes 800 dobrovolníků. Každému z nich byl do telefonu s jeho vědomím nainstalován program, který shromažďoval veškeré informace o tom, komu dotyční volali, jak dlouho hovor trval, jak často a komu posílali SMS zprávy a v jakou denní dobu se komunikace odehrávala.

Po té, kdy účastníci studie navolali před 250 000 hovorů a poslali přes milion zpráv, byla studie ukončena a mohlo se přistoupit k vyhodnocování výsledků.

Ze závěrů studie vyplynulo mnoho zajímavých informací. Jednou z nich bylo například zjištění, že čísla mobilních telefonů nejsou ani zdaleka anonymní. Přesto, že neexistují žádné Zlaté stránky, bylo u jedné třetiny volaných čísel možné zjistit, komu patří.

Účastníci studie totiž často volali do obchodů, restaurací či jiných podniků, které mají kontakty uvedené na internetu.

Partnery prozradily dlouhé hovory

Telefonní čísla šlo snadno přiřadit k poskytovatelům různých služeb. Často bylo možné ale dohledat i kontakty konkrétních osob. Důvodem je podle autorů studie hlavně fakt, že množství lidí uvádí svůj telefon všude možně na internetu.

Když si informatici vzali na pomoc placené databáze, podařilo se jim přiřadit konkrétní osoby k telefonním kontaktům dokonce ve čtyřech pětinách případů.

Ke značnému množství kontaktů bylo možné na internetu dohledat i adresu. Místa a osoby, se kterými se lidé spojují, se navíc často nacházejí v blízkosti bydliště. S 80% úspěšností proto bylo v rámci výzkumu možné správně odhadnout, do jakého města dobrovolníci volali.

Z frekvence a délky hovorů se dali bez problému určit partneři osob zapojených do studie. Kromě vztahu ale výzkumníci zjistili i řadu dalších citlivých údajů, například zdravotní problémy, zájmy nebo náboženskou orientaci. Vše se dalo jednoduše vyčíst z toho, komu a kam člověk volal.

Výsledky výzkumu tak ukazují, že i ze zdánlivě bezpečných dat se dá o člověku zjistit téměř vše. Na metadata by proto v budoucnu měla být zaměřena větší pozornost, aby se předešlo jejich zneužití.