https://www.youtube.com/watch?v=MUxP3PCDRTE&feature=related
V letectví se nejčastěji používá proudový motor pracující na principu zákona akce – reakce, který jako svůj třetí pohybový zákon zformuloval anglický fyzik a matematik Isaac Newton (1643–1727). Spaliny, které z motoru vycházejí, působí silou opačným směrem a ženou tedy motor vpřed.
Vstupní část motoru nasává vzduch a za pomoci kompresoru jej stlačuje. Vzduch se tím zahřívá a takto upravený putuje do spalovací komory, kde je k němu vstřikováno palivo.
Zažehnutím směsi paliva a vzduchu se uvolňuje tepelná energie a horké plyny, které vycházejí za spalovací komory, roztáčejí turbínu umístěnou v zadní části motoru. Ta díky svému spojení za pomoci hřídele, která vede skrze podélnou osu motoru, pohání kompresor.
Ve výstupní trysce za turbínou je vysoký tlak a tepelná energie, jež sem proudí, se zde mění na energii kinetickou. Tím vzniká tah motoru.
První proudový motor spatřil světlo světa již ve 30. letech 20. století, kdy na něm nezávisle na sobě pracovali dva konstruktéři. Brit Frank Whittle a Němec Hans von Ohain. „Britský“ motor byl sice patentován dříve, již v roce 1930, ale k jeho zkouškám došlo až o 11 let později, kdy se premiérově objevil v letounu Gloster E.28/39, což byl předchůdce prvního britského proudového letounu Gloster Meteor, jenž operačně vzlétl v roce 1944.
Němci byli rychlejší a první jejich proudový letoun – Heinkel He 178 – vzlétl již v roce 1939. Proslulosti pak během války dosáhl první operačně nasazený proudový letoun Messerschmitt Me 262 Schwlabe, jehož sériová výroba začala v roce 1943.
