Co oči nevidí…
Nechte oklamat svoje smysly optickými iluzemi. Filmový pás promítá obvykle 24 políček za sekundu. Naše oko ale není tak rychlé, aby je od sebe rozeznalo, a tak na plátně vidíme iluzi pohybu. Také fotografie v novinách se nám zdají jednolité, ale při bližším pohledu zjistíme, že jde o jemnou síť teček neboli rastr. Podobně nám splývají digitální…
Brněnští parazitologové objevili nové ploštěnce
Parazitologové z brněnské Masarykovy univerzity objevili ve spolupráci se svými rakouskými kolegy z univerzity ve Štýrském Hradci v africkém jezeře Tanganika dva dosud neznámé druhy parazitických ploštěnců. Jeden byl pojmenován po Brnu a dostal jméno Cichlidogyrus brunnensis. Druhému, který se jmenuje Cichlidogyrus attenboroughi, dali vědci jméno po britském přírodovědci a dokumentaristovi Davidu Attenboroughovi u příležitosti…
Hybridizace atomových orbitalů
Procesem energetického sjednocení původně nerovnocenných atomových orbitalů (či orbitů), tedy zjednodušeně řečeno prostorového rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu, je hybridizace. Hybridizovány jsou ty atomové orbitaly, které poskytují své elektrony k vytváření kovalentních vazeb – vnitromolekulární formy chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho či více párů elektronů mezi dvěma prvky. Dochází…
Lidé si krájeli maso už před 250 000 lety
První nástroje, které lidé používali, měli podobu opracovaných kamenů. James Pokines, forenzní antropolog na Boston University School of Medicine a jeho kolegové zkoumali 250 000 let staré kamenné čepele a sekery, které byly nalezeny při vykopávkách u Shishan Marsh, bývalé pouštní oáze v Azraqu na severovýchodě Jordánska. Objevili přitom stopy bílkovin, které pocházely z nosorožce,…
Země měla dva měsíce…
Zemi původně obíhaly dva měsíce, jeden větší a druhý menší. Poté však došlo k jejich srážce a nedobrovolnému spojení v jedno vesmírné těleso. Astronomové novou teorii vzniku Měsíce nazývají „Velký plesk“. Tato teorie má pomoci vysvětlit, proč je jedna strana Měsíce hornatější a druhá rovnější i proč je Měsíc poněkud šišatý. Podle počítačového modelu v době před…
Stopy po střelbě připomínají srpen 1968
V neděli 21. srpna 2016 uplynulo 48 let od srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tehdy způsobili sovětští vojáci ostřelováním Historické budovy Národního muzea četné škody. Útokem na muzeum došlo k poškození na omítce, reliéfech, sochařské výzdobě budovy i v interiérech. Po dokončení generální rekonstrukce Historické budovy Národního muzea zůstanou na fasádě veškeré filuňky tvořící náhradu…
Východní Středomoří skrývá nejstarší oceánské dno
Litosférické desky se neustále pohybují a tvář planety se tak mění. Přesto se však izraelskému geologovi Roi Granotovi z Ben Gurionovi univerzity v Negevu podařilo objevit nejstarší část oceánského dna. Kus kůry o rozloze přibližně 155 399 kilometrů čtverečných, které je pohřben pod 13 kilometry sedimentů ve východní části Středomořského moře, je starý asi 340…
Nejlepší výběr článků každý den!
V Údolí ohrožené divočiny vznikla...
Operaci šedého zákalu je bezpečné...
Odkaz nenáviděného diktátora:...
Na léky nezapomínejte ani o letní...
Zážitek podobný Tour de France?...
Obratnou taktikou si Julius Caesar...
Den, kdy přitáhli okupanti…
V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala zákeřná invaze komunistických okupantů do Československa. V první vlně obsadila sovětská, polská, maďarská a bulharská vojska letiště, na která začala přistávat transportní letadla s dalšími jednotkami. V ranních hodinách odvysílal Československý rozhlas Provolání všemu lidu ČSSR. Během invaze bylo v Československu nasazeno přes 6000 tanků a asi 500 000 mužů. Proti pošlapání…
Největší žárové pohřebiště za posledních 15 let
Už třetí rok archeologové na Rychnovsku odkrývají pohřebiště z doby bronzové. Jedná se o několik mohyl. Dříve jich tu podle historických zpráv bylo asi osm. Dosud jsou v lese patrné tři. Mohyly připomínají malé sopky s kráterem uvnitř. Ačkoliv byly v minulosti poničeny amatérskými badateli, stále ukrývají žárové pohřby v podobě popelnic a často i velice bohatou výbavu. Pozůstatky mohylového…
Řím postavený za jeden den
Díky 500 počítačů a asi 150 000 snímků se během 21 hodin podařilo Stevu Seitzovi, profesorovi na katedře informatiky a výpočetní techniky University of Washington v Seattlu, a jeho kolegům zrekonstruovat mnoho slavných pamětihodností italské metropole. Díky kvalitnějším a výkonnějším počítačům trvá celá práce pouze zlomek doby, kterou by museli autoři u monitorů strávit ještě před relativně…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Nová teorie o Turínském plátně:...
Růže z Jericha: Suché klubíčko,...
Nakradli si vojáci revoluční...
Anténa v Antarktidě: Co se skrývá...
Světový den hygieny rukou motivuje k...
