https://www.youtube.com/watch?v=C58O5D3XIa8&feature=related
Novou teorii o vzniku ptačí schopnosti létat nedávno vyslovil Ken Dial a jeho spolupracovníci. Na počátku stál objev, že ptáci při změnách dráhy a výšky letu většinou nemění úhel postavení křídel, což se zdálo v rozporu s fyzikálními zákony.
Ptáci dodržovali specifický základní úhel mezi křídly a povrchem země a jediné, co se měnilo, bylo postavení trupu vzhledem ke křídlům. Křídla zůstávala stále stejně natočená, těla se vzhledem k nim měnilo.
Dá se to přirovnat k cvičení na kruzích, kdy se tělo gymnasty otáčí okolo nehybných kruhů.
Podle vědců je zmiňovaný mechanismus pohybu ještě více patrný u ptáků, jejichž mláďata se nejprve pohybují po zemi a schopnost létat získávají postupně. Pokud totiž chtějí překonat nějakou překážku, mávají ještě nedovyvinutými křídly a využívají jejich rázy jako sílu tlačící je proti překážce, tělo „nastaví“ souběžně s ní, a tak jakýmsi způsobem vyběhnou nahoru. Ken Dila se domnívá, že toto chování je odrazem evoluce ptačího létání.
