Pohyb světadílů, nebo také kontinentální drift, je teorie, se kterou v roce 1912 přišel německý geofyzik Alfred Wegener (1880 – 1930). Tato teorie vysvětluje vznik kontinentů rozpadem původního superkontinentu Pangea.
Svá pozorování podpořil především srovnáním geologických a paleontologických nálezů z pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Teorie kontinetnálního driftu je v současné době součástí teorie deskové tektoniky vysvětlující nejen pohyb kontinentů, ale i dynamiku zemského pláště.