https://www.youtube.com/watch?v=VnM8ebB06MU
Minerály nás obklopují doslova na každém kroku. Ovšem správně určit, o jaký nerost se jedná, je poměrně složitá záležitost. Laici se dopouštějí většinou stejné chyby, že určují minerály pouze na základě jednoho výrazného znaku, nejčastěji barvy.
To ovšem často nevede k správnému cíli, neboť různé minerály mohou mít stejnou barvu a naopak stejný druh nerostu se může barvou lišit.
Je proto třeba brát v potaz daleko širší škálu vlastností. K charakteristickým vlastnostem patří zejména: barva (barva samotného kamene, barva vrypu a tzv. pseudochromatické barvy), hmotnost minerálu (vzpomeňte si na Mohsovu stupnici tvrdosti minerálů), štěpnost (dělitelnost, lom, kujnost, tažnost), průchodnost světla a lesk, tvar krystalů a způsob jejich „srůstání“, povrch krystalových ploch (rýhování, drsnost, křivost) a fyziologické vlastnosti jako je zápach či chuť. Ovšem zde pozor, protože některé z minerálů jsou jedovaté!
Důležité je uvědomit si, že i znaky, které jsou pro některý minerál doslova typické, nemusejí být na všech vzorcích patrné (například pyrit se pyšní charakteristickým rýhováním krystalů, ovšem dají se nalézt i krystaly zcela hladké…).
Je vždy důležité posuzovat co možná nejširší spektrum znaků. A navíc si pamatovat, že při určování v přírodě je pravděpodobnost nalezení běžného minerálu daleko vyšší, než možnost nalezení vzácného druhu.