Po 40 letech odchytili vzácného nosorožce

Po 40 letech odchytili vzácného nosorožce

Po více než 40 letech se podařilo v Kalimantanu indonéské části Bornea odchytit živou samičku kriticky ohroženého nosorožce sumaterského (Dicerorhinus sumatrensis). „Nyní máme důkaz, že druh, o kterém se kdysi myslelo, že v Kalimatanu vyhynul, se stále potuluje po zdejších lesích. Nyní zvýšíme naše úsilí o ochranu tohoto mimořádného druhu,“ řekl Pak Efransjah, generální ředitel indonéské…

Vesmír očima ISS

Vesmír očima ISS

Mezinárodní vesmírná stanice ISS je jediným trvale obydleným “územím” mimo Zemi. Na oběžné dráze naší planety obíhá od 20. 11. 1998, kdy byl vynesen  první díl stanice – modul Zarja. Stálá posádka se na stanici střídá od 2. 11. 2000 vždy po šesti měsících a tvoří ji 6 lidí. ISS je umístěna na nízké oběžné…

Japonská rentgenová observatoř Hitomi se rozpadla

Japonská rentgenová observatoř Hitomi se rozpadla

Vesmírná observatoř Hitomi (původně ASTRO-H), která byla určena ke zkoumání vesmíru v rentgenové části spektra, vydržela na oběžné dráze pouhých 38 dní. Nejprve s družicí, kterou vynesla do vesmíru 17. února 2016 raketa H-2A, ztratila 26. března japonská vesmírná agentura JAXA spojení. Americké Joint Space Operations Center současně oznámilo, že zaznamenalo možný rozpad družice na pět…

Rubriky:  Kosmonautika Vesmír

Nejlepší výběr článků každý den!

Italský fyzik Giovanni Aldini: Mrtvého donutí otevřít oči!

Italský fyzik Giovanni Aldini:...

Mrtvé tělo sebou škubne. Zuby začnou cvakat. Ruka se sevře v pěst....
Forcados v akci: Muži beze zbraní proti rozzuřenému býkovi

Forcados v akci: Muži beze zbraní...

Býčí zápasy v Portugalsku se v mnoha bodech liší od proslulé španělské...
Jsme ve vesmíru sami, nebo ne?

Jsme ve vesmíru sami, nebo ne?

Ta otázka už asi napadla každého: Jsme ve vesmíru sami? Slavný americký...
EKG: Jak prozkoumat srdce?

EKG: Jak prozkoumat srdce?

Bez elektrokardiografu dnes nemůže existovat žádné slušné zdravotnické zařízení....
Sharon Lopatková: Chce zemřít a svého vraha najde na internetu!

Sharon Lopatková: Chce zemřít a...

V neděli ráno 13. října 1996 sedne Sharon do auta, naposledy pohlédne k...
AUDIO: 100 nejlepších a legendárních songů

AUDIO: 100 nejlepších a...

Nejnovější hitovky zná pravděpodobně každý z nás, kdybyste ale...
Oteplování nabralo nečekané tempo

Oteplování nabralo nečekané tempo

Jednou z příčin globálního oteplování a změn klimatu je produkce skleníkových plynů. Nová studie, kterou provedli britští vědci z University of Bristol, však ukázala, že situace je ještě horší a tempo vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry největší od dob dinosaurů. K těmto závěrům dospěli na základě zkoumání mořských sedimentů z tzv. teplotního maxima, které nastalo…

Oslepnutí po metanolu není nevratné

Oslepnutí po metanolu není nevratné

Metanol se v těle metabolizuje na formaldehyd a kyselinu mravenčí. V nejhorších případech končí otravy smrtí a i pokud pacient přežije, nese si sebou většinou trvalé následky. Jedním z nich bývá i poškození zraků. Nová studie, kterou provedli vědci pod vedením Sergeje Zacharova z kliniky pracovního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice…

Do deseti let osídlíme Měsíc

Do deseti let osídlíme Měsíc

Skupina technologických miliardářů ve spolupráci s vědci z americké NASA zvažuje vybudování stálé základny na Měsíci pro až deset lidí. Ti by získávali energii ze solárních panelů a využívaly by místní zdroje nerostných surovin a vodu, kterou zde zanechaly v podobě ledu komety. Jako nejvhodnější místo pro vybudování základny, která by zde mohla vyrůst do…

Rubriky:  Kosmonautika Vesmír
Jaké je klíště?

Jaké je klíště?

Nemá oči a svou kořist pozná bezpečně jen podle pachu. Je malé, ale po nasátí krve, kterou se živí, se může až několikanásobně zvětšit. Prochází složitým vývojovým stadiem, v průběhu kterého vystřídá hned několik hostitelů. Vyskytuje se téměř všude v přírodě a přenáší onemocnění, proti kterým se člověk ne vždy může bránit. Klíště. Kromě všech…

EpochálníSvět.cz Novinky a zajímavosti z celého světa!

Jak zkřížit pavouka s uhlíkem?

Jak zkřížit pavouka s uhlíkem?

Pavoučí vlákna a uhlíkové nanotrubičky vynikají řadou až neuvěřitelných fyzikálních...
Halleyova kometa: Proč její průlet vyvolal paniku?

Halleyova kometa: Proč její...

Jde o snad nejznámější z nebeských vlasatic. Ze Země je viditelná pouze každých...
Hieronymus Bosch: Přísný mravokárce, nebo kacíř?

Hieronymus Bosch: Přísný...

Jeho obrazy se jen hemží bizarními postavami, morbidními výjevy a lidskými neřestmi. Za...
Znáte 5 nejzajímavějších čurajících soch?

Znáte 5 nejzajímavějších...

Sochy jako umělecká díla dokážou vyvolat mnoho pocitů. Na světě ale existují...
Afrodita a ty druhé

Afrodita a ty druhé

Petúnie jsou hned po muškátech nejhojnějšími obyvatelkami našich truhlíků. S...
Březová voda: Dotek přírody v každé kapce

Březová voda: Dotek přírody v...

Stačí metr od země naříznout kůru do 5 cm a nechat sílu země odkapávat....
Čeští vědci se podílejí na vývoji odolnějších součástek

Čeští vědci se podílejí na vývoji odolnějších součástek

  Čeští výzkumníci se podílejí na vývoji nové generace elektronických součástek, jež by měly být o poznání odolnější než ty stávající křemíkové. Jejich přínosem by mělo být zvláště zvýšení účinnosti výroby a přenosu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Výzkum probíhá v rámci nadnárodního projektu SPEED (Silicon Carbide Power Electronics Technology for Energy Efficient Devices), ve kterém se…

Objevena bakterie rozkládající plasty

Objevena bakterie rozkládající plasty

Tým japonských vědců se dostal na stopu bakteriím, které dokáží rozložit PET lahve a další plasty. Tento druh bakterií nesoucí označení Ideonella sakaiensis využívá plastů jako svého hlavního energetického zdroje i jako zdroj uhlíku. Bakterie Ideonella používá k rozkladu dva enzymy. Nejprve se přichytí na plastový materiál, načež vypustí první z nich. Zasažená látka se rozloží a…

Rubriky:  Objevy Zajímavosti
Hybridní sterilita a nové druhy

Hybridní sterilita a nové druhy

Rozmanitost života už dle Darwinovy teorie vznikla rozmnožováním různých druhů. Jak ale opravdu funguje příroda a na jakých molekulárních mechanismech vlastně vznikají nebo nevznikají nové druhy? Tak to jsou otázky, na které lidstvo stále nezná odpověď. Poodhalit toto tajemství se už několik desítek let se svým týmem pokouší pan profesor Jiří Forejt z Ústavu molekulární…