Domů     Příroda
Vejce, která hrají všemi barvami
Pavel Šmejkal 1.2.2016

https://www.youtube.com/watch?v=Vqaq17MffJA

Tinama větší (Tinamus major) hrabavý pták, velikosti krocana, žijící v deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky, je známý svými poměrně velkými a pestře zbarvenými vejci. Nová studie však nyní prokázala, že jejich povrch navíc vytváří optický efekt, kdy se barva mění při pohledu z různých úhlů. Je to poprvé, kdy bylo něco takového objeveno na ptačích vejcích..

Jakkoli její vejce hrají všemi barvami duhy, je tinama větší sama poměrně nenápadná a není divu, že se jí též přezdívá „horská slepice“. Barva peří se pohybuje od bílé po olivově zelenou, což však má své opodstatnění a pomáhá jí to ukrýt se v pralese před predátory.

Vajec tinamy větší si považoval už Charles Darwin (1809–1882). Několik jejích vajec bylo objeveno po Darwinově smrti v jeho sbírkách.

„Tinamovití mají jedny z nepestřejších a nejlesklejších vajec ze všech ptáků a nyní jsme odhalili, že jejich extrémně hladký matný povrch vytváří specifický zrcadlový lesk,“ řekl vedoucí studie, Branislav Igic, výzkumník na oddělení biologie a programu integrovaných biologických věd University of Akron v americkém státě Ohio.

Kromě toho vědci objevili na modrých vejcích tinamy větší měňavost, což je optický efekt, který nikdy dřív nebyl na ptačích vejcích pozorován.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz