Domů     Příroda
Medvědům se nechce na kutě
Pavel Šmejkal 8.12.2015

https://www.youtube.com/watch?v=v1PH2qQr3Ts

Medvědi se vracejí. To je jistě pozitivní zpráva, protože tyto nádherné šelmy jsou neodmyslitelnou součástí přírody. Na příznivý vývoj poukazuje i nová studie švédských vědců, podle které medvědi, vlci, rysové a rosomáci již obývají celou třetinu Evropy. A to do sčítání nebyla zahrnuta Ukrajina, Bělorusko a evropská část Ruska.

I v naší zemi je tento trend patrný. Rys se již zabydlel na Šumavě, v Krkonoších, v Českém Švýcarsku, v Jeseníkách a v Beskydech. Zde se vyskytuje i vlk, který navíc překročil i česko-německé hranice a usídlil se v oblasti Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. I medvěd se k nám občas ze Slovenska zatoulá.

Medvěd v krmítku

Lidé však soužití s velkými šelmami již odvykli, což s sebou přináší i problémy. Ty mohou být navíc znásobené teplými zimami. Medvěd si obvykle v listopadu najde nějaké suché místo, ve kterém zalehne a oddává se snění.

Jen tu a tam občas vykoukne přes zimu ven. K plnému životu se vrací koncem února, ale někteří huňáči dokážou spát až do dubna.

Mírnější zimy ovšem vedou k tomu, že medvědům se do brlohu nechce. Své o tom vědí třeba na Aljašce. Tam během letošní zimy dokonce místní úřady vydaly varování pro obyvatele. Medvědi se totiž začali stahovat k lidským obydlím, kde s oblibou zkoumali obsah popelnic a nepohrdli ani ptačími krmítky. Podobná situace se opakuje již poněkolikáté.

Podle aljašského biologa Davea Battlea za to může nejen relativní teplo, ale i nedostatek sněhu: „Dostupná ptačí krmítka s poměrně kalorickým obsahem medvědy zrovna nevybízejí, aby se už uložili k zimnímu spánku.“.

 

Související články
Druhy tvořené výhradně samicemi byly dlouho považovány za evolučně slepou uličku. Jak je tedy možné, že ryby zvané živorodky křížené (Poecilia formosa) přežily sto tisíc let bez samců? Odpovědí je jedinečný způsob, díky kterému příroda udržuje genomy těchto ryb zdravé. Živorodky křížené obývají teplé, sladké vody severovýchodního Mexika a jižního Texasu, konkrétně se jim daří […]
Extrémní horko je v posledních měsících tématem mnoha lidí. Řeší jej i odborníci na slovo vzatí – včetně badatelů z Akademie věd ČR. Ti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe například „vyladili“ web s názvem Vlny veder. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích […]
Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce. Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních […]
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz