https://www.youtube.com/watch?v=F-mewf51FkA

Když v roce 1900 Arthur Evans objevil při archeologických vykopávkách nedaleko krétského Hérakleionu hlavní město dávné mínojské civilizace Knóssos, otevřel dvířka jedné z největších dosud zřejmě nerozluštěných záhad..

Britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) svým nálezem dokázal, že Mínójci nejsou pouhým mýtem. O osm let později, v ruinách dalšího krétského města Faistu objevil italský archeolog Luigi Pernier (1874–1937) záhadný předmět.

Hliněná okrouhlá tabulka, jejíž stáří je odhadováno na 3600 let, obsahuje řadu neznámých znaků. Disk z Faistu, jak se nálezu začalo říkat, vstoupil do dějin.

Poselství, nebo vyhláška?

Takřka okamžitě po nálezu disku se objevili badatelé, kteří se s vervou pustili do překládání znaků. Jenže jak rychle se do nelehkého úkolu pustili, tak rychle se jim nedařilo nic přečíst… Všichni se sice shodli, že jde o záznam písma, nikoliv o nahodilé shluky obrazců, ale k vyluštění hádanky chybí jedna důležitá indície.

Buď nález stejného textu, ale v jiném jazyce, nebo aspoň nález nějakého dalšího předmětu, kde by bylo toto písmo opět použito.

Takže všechna prezentovaná řešení byla pouhými dohady.

Někteří tvrdili, že jde o záznam modlitby, nebo o oslavný chorál, neboť některé sekvence znaků se opakují a mohlo by se tedy jednat o „refrén“, jiní si mysleli, že jde o kalendář náboženských svátků, obchodní smlouvu, soupis mínójských lodí, seznam královské stráže, či dokonce poselství mimozemských civilizací. Vypadá to, že spíše než znalosti, měli někteří zájemci opravdu bujnou fantazii.